Kometu objevil australský amatérský hledač komet William Bradfield 23.března 2004 v souhvězdí Velryby vizuálně za použití 0,25-m dalekohledu, ovšem po jeho dalších pozorováních následujícího dne ji znovu zachytil až 8.dubna. Následně objev potvrdili další australští astronomové (Rob McNaught ze Siding Spring Observatory aj.)

Nová kometa Bradfield projde přísluním 17.dubna 2004 a mine Slunce ve vzdálenosti pohých 0,169 AU, tedy uvnitř dráhy Merkuru. V té době bude nejjasnější, možná až 2.mag, ale bezpečně bude pozorovatelná pouze na snímcích z družice SOHO (tj. pokud si nechcete vypalit Sluncem skrze dalekohled očička, koukejte se radeji opravdu on-line na SOHO).

Z blízkosti Slunce zamíří sice kometa Bradfield k pozorovatelům na severní polokouli, ale na ranní obohu a bude již slábnout. Předpoklady její jasnosti jsou zatím nepřesné (viz IAUC 8320), leč více než 4. či 5.magnitudu raději nečekejte.

Nově objevená kometa C/2004 F4 (Bradfield) je již osmnáctým objevem 76-ti letého Williama A. Bradfielda. První z nich nalezl v roce 1972, sedmnáctou v roce 1995. Bradfield výrazně příspěl k hledání komet z méně astronomy obsazené jižní polokoule. Žádná z jeho 18 komet nemá spoluobjevitele. Bradfield je nejúspěšnějším vizuálním objevitelem komet dvacátého století. I v celé kometární historii jej předstihli jen J.-L. Pons a W. R. Brooks v 19.století. Většinu komet nalezl Bradfield s pomocí 0,15-m refraktoru s 26x zvětšením. Většinu jich nalezl na ranní obloze a všechny jižně od ekliptiky. Působí v Dernarcourtu v jižní Austálii, nyní již je v důchodu, jeho původní oficiální profesí bylo raketové inženýrství.

V zorném poli koronografu Lasco C3 družice SOHO se kometa C/2004 F4 (Bradfield) objevila jako nenápadný světelný bod v dolní části snímku v noci z 15. na 16.dubna 2004 přibližně dvě hodiny před půlnocí SELČ. Jádro komety zorné pole koronografu opustilo 20.dubna 2004 ráno.

Kometa C/2004 F4 (Bradfield) na snímcích koronografu C3 (Kredit: SOHO)