|
Absolutní většina dnes objevovaných komet připadá na velké hledací programy, zaměřené primárně na pátrání po blízkozemních planetkách (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, Catalina) či na družici SOHO sledující okolí Slunce. Vizuální amatérské objevy komet, výsledky nekonečných hodin sezení u dalekohledu s okem přitisknutým na okulár jsou vlastně už jen výjimkou ve statistice. Přesto se o nich sluší zmínit, zejména je-li jejich výsledkem kometa, kterou možná budeme moci vidět i malým dalekohledem a velmi bystrozrací pozorovatelé i vytušit okem. Právě takovou kometou je C/2004 Q2 (Machholz).

Další snímek komety C/2004 Q2 (Machholz),
tentokrát z 11. ledna 2005, pořízený 1.06-m KLENOT Teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics S300 expozicí 40 sekund
(zobrazené pole má 33 x 33 úhlových minut).
Foto Miloš Tichý

Další snímek komety C/2004 Q2 (Machholz),
tentokrát ze 7. ledna 2005
Foto © 2005, Miloš Tichý a Jana Tichá, Observatoř Kleť (7. ledna 2005, Nikon D70 + Nikkor 1,8/50, 30 sekund)

Tak nám kometa navštívila Plejády a má viditelný plazmový ohon (doleva, tj. východně od jádra) a i prahový chvost (dolu, tj. jižně od jádra).
Foto © 2005, Miloš Tichý, Observatoř Kleť (6. ledna 2005, Nikon D70 + Nikkor 1,8/50, 60 sekund)
Kometa byla spatřena pouhým okem na Kleti 12.prosince jako slabý mlhavý obláček (opravdu je potřeba temná obloha), v triedru je docela milá, ale bez ohonu - odhadovaná jasnost 5.4 mag. Pro ilustraci přikládám snímek, pořízený expozicí 25 sekund 12. prosince ve 22:12 UT Nikonem D70 na Observatoři Kleť (foto Miloš Tichý). Kometa je označena šipkou, vlevo nahoře je souhvězdí Orion.
MT.

Kometa 15. prosince 2004 - Nikon D70+Nikkor 1.8/50, 20 sekund, Foto © Miloš Tichý, Observatoř Kleť

Kometa 30. prosince 2004 - Nikon D70+Nikkor 1.8/50, 30 sekund, Foto © Miloš Tichý, Observatoř Kleť

Kometa C/2004 Q2 (Machholz) dne 4. prosince 2004 v nepravých barvách - expozice 20 sekund
Snímek: Projekt KLENOT, Observatoř Kleť (Miloš Tichý a Jana Tichá)
Kometu nalezl Don. E. Machholz 27.srpna 2004 nad ránem z
kalifornského Calfaxu (USA). V jeho 0,15-m f/8 zrcadlovém dalekohledu s 30x
zvětšením a zorným polem 1,8 stupně se jevila jako mlhavý „fuzzy“ slabý malý
obláček 11.magnitudy pohybující se (jiho)východním směrem souhvězdím Eridanus
směrem do Zajíce. Objev potvrdili dva australští astronomové z observatoře
na Siding Spring Gordon J. Garradd na snímcích z 0,5-m Uppsala Schmidt
teleskopu a Rob H. McNaught na snímcích z 1-m dalekohledu. Na těchto CCD
snímcích byl detekován i krátký a slabý ohon komety (několik úhlových minut)
směřující západním směrem.

Kometa C/2004 Q2 (Machholz) dne 12. září 2004
Snímek: Peter Birtwhistle, Great Shefford Observatory, England
(publikováno s laskavým svolením autora)
Dráhu komety spočítal známý expert na dynamiku sluneční
soustavy Brian Marsden. Nejnovější verze z pozorování od objevu do
22.října potvrzuje, že jde o kometu s parabolickou dráhou a sklonem
k rovině ekliptiky 39 stupňů. Nejblíže k Zemi se přiblíží
v noci z 5. na 6.ledna 2005, kdy projde 51 milionů kilometrů od
nás. Kometa se od objevu přesouvá směrem k jihu, na začátku prosince se
obrací se na sever a vrací do Eridanu. Na začátku ledna 2005 se ocitne poblíž
otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka (nejblíže 7.ledna 2005).
Současná předpověď udává pro období největší jasnosti kolem 10.ledna 2005
magnitudu 4,1 (tj. bude slabší než galaxie v Andromedě či než byla kometa
C/2001 Q4 (NEAT) v květnu 2004).
Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla kometa
Machholz být dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry, jen pozor
na fázi Měsíce, úplněk bude 26.prosince 2004. Na skutečně tmavé obloze mimo
města bude kolem zmíněného 10.ledna možné kometu vyhledat i pouhým okem
jako velmi slabou malou mlhavou „hvězdíčkou“. Čtvrtá magnituda je méně, než
jaké největší jasnosti dosáhla na jaře 2004 známá kometa C/2001 Q4 (NEAT). Rozhodně
tedy nečekejte třpytící se vlasatici s ohonem přes půl oblohy. Podle současných
poznatků nebude Machholz nebeským divadlem jakým byla kometa Hale-Bopp. Jasnými
kometami vesmír či pánbůh šetří. A těžko jejich jasnost předpovídat. Zejména u
nových komet. Přísluním kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 1,2 astronomické
jednotky od Slunce, tj. cca 180 milionů kilometrů.

Dráha komety C/2004 Q2 (Machholz) naší oblohou od 1.XII.2004 (interval 5 dní).
Nově objevená kometa C/2004 Q2 (Machholz) je desátým
objevem Donalda Edwarda Machholze. Svůj lov na komety začal 1.ledna 1975 a jak uvedl v jedné
internetové diskusi, od té doby tedy během téměř třiceti let, věnoval
hledání alespoň nějakou dobu každý měsíc. Dosud tak už strávil více než 7.000
hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první
kometu nalezl Machholz v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994,
kdy nalezl tři komety během čtyř měsíců. K nejznámějším z patří
kometa 141P/ Machholz 2, jejíž jádro se v roce 1994 rozpadlo na několik
částí a kometa Nakamura-Nishimura-Machholz též z roku 1994. V roce
1995 našel nezávisle dlouho nepozorovanou periodickou kometu de Vico. Jen dva
z jeho objevů jsou komety periodické.

Snímek komety 141P/Machholz 2 (jednoho z předchozích Machholzových
objevů) byl pořízen 8. září 1994 0,57-m zrcadlovým dalekohledem
Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-6 přes R filtr.
Foto Miloš Tichý,
(c) 1994, Observatoř Kleť, České Budějovice
A jak se amatérsky vizuálně
komety hledají? Machholz v posledních letech hledá cca. 100 hodin za rok.
Pracuje jako výzkumný a vývojový technik ve společnosti zabývající se lasery a
optikou a také jako odhadce nemovitostí. V dané noci postupně přejížděl
vybranou část oblohy, míjel známé galaxie a mlhoviny, některé si ověřoval
v atlase. Svou domácí hvězdárničku má jen pár desítek metrů od domu. Je
vybavená několika dalekohledy a binokuláry. ten se kterým objevil nynější
kometu má už od roku 1968, kdy jej dostal k Vánocům. Když nalezl mlhavý
obláček na místě kde podle mapy nemělo nic být šel si podivnou věc spolu se
svým psem jménem Shadow ověřit do podrobnějšího atlasu Uranometria 2000 a pořídil
zákres tohoto hvězdného pole. Na počítači pak ověřil že v daném místě oblohy nemá
být ani žádná z už známých komet. Pak šel vzbudit rodinu, ta však nejevila
příliš snahy vylézat kvůli další tatínkově kometě z vyhřátých pelíšků. Anžto
se mu jevilo, že mlhavý obláček se oproti sousedním hvězdám opravdu o něco
posunul, napsal zprávu o možném novém objevu do Central Bureau for Astronomical
Telegrams (CBAT) při Mezinárodní astronomické unii, sídlící na Harvard –
Smithsonian Observatory v Cambridge v Massachusetts v USA. Také
ověřil, že v dané oblasti oblohy nehledá žádný z velkých hledacích
projektů. Někteří vizuální amatérští hledači komet právě kvůli „kombajnům“
velkých přehlídek ukončili své hledací aktivity. Jiní přešli na CCD techniku a
snaží se velkým surveys, ač nepříliš úspěšně, konkurovat. I jejich případný
objev však bude pouze a právě jen začátkem pro určení dráhy a následné zkoumání
nově objevené komety.

Snímek komety 141P/Machholz 2 (jednoho z předchozích Machholzových
objevů) byl pořízen 8. září 1994 0,57-m zrcadlovým dalekohledem
Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-6 přes R filtr
a upraven do nepravých barev.
Foto Miloš Tichý,
(c) 1994, Observatoř Kleť, České Budějovice
Mapku poloh komety C/2004 Q2 (Machholz) ve verzi pro tisk naleznete ZDE.
Jana Tichá, 12. prosince 2004
|