Začal advent, blíží se vánoce. Ulice měst, obchody i naše domovy se třpytí nejrůznějším zobrazením vánočních symbolů. Stromečků, zabalených dárků, kaprů, hvězd - a komet. Proč komet? No přece proto, že ta "hvězda", tedy kometa s třpytícím se ohonem zářila nad Betlémem a přivedla tři krále k právě narozenému Ježíškovi...Bible přetavená do pohádky se nám otiskla do myslí spolu s obrázky lidových betlémů se zasněženými chaloupkami, kaprem a bramborovým salátem stejně jako mnohé jiné slogany a "věčné pravdy". Posléze to však začně vrtat hlavou.

Astronomům biblický obraz hvězdy betlémské vrtá hlavou už několik set let. Jedním z prvních byl Johannes Kepler. Bylo vysloveno mnoho více či méně odvážných hypotéz. Někteří využili zmínek v bibli v kombinaci s metodami nebeské mechaniky a nejmodernější výpočetní technikou k odvážným konstrukcím, dokonce i k určení přesného data narození Krista. Všechny tyto úvahy jsou však založeny na pouhých čtyřech zmínkách v jediné kapitole jediného z evangelií. Ty zmínky jsou tak stručné, že je můžeme ocitovat z Evangelia podle Matouše na místě:

"Když se pak Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, do Jeruzaléma přišli mágové od východu a říkali:Kde je ten narozený židovský král? Viděli jsme totiž na východě jeho hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili.....Tehdy Herodes tajně povolal mágy a vyptával se jich na čas, kdy se jim ta hvězda ukazovala. ... Když vyslechli krále, odjeli. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, je předcházela, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když tu hvězdu uviděli, zaradovali se nesmírnou radostí." Ostatní tři kanonická evangelia o hvězdě při narození Ježíše výslovně nehovoří. Svatý Lukáš říká jen : "A v tom kraji byli pastýři, kteří zůstávali venku a drželi noční hlídky nad svým stádem. Náhle se mezi ně postavil Pánův anděl, ozářila je Pánova sláva a přišla na ně veliká bázeň. A ten anděl jim řekl : Nebojte se, neboť hle, zvěstuji Vám velikou radost, která bude pro všechen lid." (Nová bible kralická, 2001).

Pokud bychom chtěli texty evangelií studovat jako zdroje historických dat, zjistíme, že některé údaje, jako například odkazy týkající se historie Římské říše, o nichž máme z jiných zdrojů velmi podrobné zprávy, jsou dosti protichůdné. Jak už před lety napsal prof.Vladimír Vanýsek, odpověď na otázku, zda lze použít zmínku o betlémské hvězdě k astronomicko-historickým studiím je záporná. Kolem přelomu letopočtu se udehrálo několik okem viditelných nebeských úkazů, zejména konjunkcí a seskupení jasných planet (zejména Jupiter-Venuše, Jupiter-Saturn). V záznamech z oné doby najdeme také komety. Návrat Halleyovy komety v roce -11 (12 př.n.l), zaznamenaný jak v Číně, tak v Římě, další kometu z roku -4 (5 př.n.l.) a případně ještě kometu z roku -3, někdy považovanou jen za chybné datování komety z roku -4. Ani na jedné z nich se však odborníci neshodnou jako na adeptce na hvězdu betlémskou. Nejrůznější "nebeská znamení" se ústní tradicí zřejmě dostala do Matoušova evangelia, kde splynula se starozákonní tradicí příchodu Mesiáše. Zmíněná hvězda nad Betlémem je tak nejspíš symbolem příchodu naděje, nového světla, zázraku. Striktní popis astronomického úkazu v ní nehledejme.

Proč se však hvězda betlémská zobrazuje jako kometa? Evangelium podle Matouše (původně napsané v řečtině) hovoří o "hvězdě". Vzhledem k jiným popisům nebeských a přírodních úkazů (zatmění, zemětřesení apod.) v biblických textech můžeme říci, že kdyby šlo o pozorovanou kometu, hvězdu s ohonem, autor by to popsal.

Na mnoha starých vyobrazeních betlémské scény najdeme právě "jen" hvězdu, nanejvýše hvězdu s několika žehnajícími paprsky. (Ty z mého laicko-kunsthistorického pohledu odkazují možná až někam ke staroegyptskému žehnajícímu Slunce-Re).

Krásným příkladem je mozaika z palatinské kaple v Normanském (Královském) paláci v Palermu z 11.století spojující byzantské, arabské a normanské vlivy v úžasné středomořské směsi. (A pokud chcete alespoň nějaký astronomický odkaz, tak na střešní terase mohutného Normanského paláce v Palermu se nachází observatoř, z níž G. Piazzi v roce 1801 objevil první planetku Ceres).

Hezkou jihočeskou ukázkou betlémské hvězdy je Klanění tří králů (tzv.Adorace hlubocká), gotický deskový obraz připisovaný Mistru třeboňského oltáře, datovaný před rokem 1380. Dnes je vystavován v Alšově jihočeské galerii. jednoduchou hvězdu tam najdeme jen naznačenou ve zlatém pozadí.

Všeobecně se uvádí, že prvním, kdo zobrazil betlémskou scénu s hvězdou ve tvaru komety byl italský malíř Giotto di Bondone na fresce "Klanění tří králů" v padovské kapli Scrovegni. Celá scéna zobrazuje Svatou rodinu s Ježíškem v chýší-chlévě a tři mudrce či krále přinášející dary Ježíškovi. Právě nad střechou chýše najdeme letící jasnou kometu. Giotto žil v letech 1267-1337 a je považován za malíře, který "z malířství udělal zrcadlo světa", který se hluboce inspiroval tím co doopravdy viděl kolem sebe, nikoliv jen ustálenými, ustrnulými a opakovanými schématy. Malířem se údajně stal tak, že jej coby malého chlapce jeho pozdější učitel uviděl jak si jako malý pasáček črtá uhlíkem na světlý kámen ovečky a kozy, které hlídal. A stejně si asi po létech zaznamenal kometu. Fresku Giotto namaloval v letech 1304-1306. Předpokládá se, že namalovaná kometa je obrazem komety Halleyovy, jejíž návrat připadl na rok 1301. Halleyova kometa v roce 1301 údajně dosáhla až -2 magnitudy, její ohon se táhl po obloze v délce cc. 70 stupňů a byla pečlivě popsána jak v čínských a japonských záznamech (jako hvězda-koště), tak i v Evropě. Giotto di Bondone si touto svou malbou vysloužil "kmotrovství" kosmické sondy Giotto k Halleyově kometě, která odstartovala v roce 1985.

Zřejmě od té doby se verze betlémské scény vyzdobené kometou pomalu a postupně šířila po Evropě. Prolnula se s tradicí betlémů, čili zobrazení narození Páně ve formě figurek z nejrůznějších materiálů či dokonce betlémů živých. První takový betlém s živými postavami a zvířaty sestavil svatý František z Assisi v roce 1223. Svítilo se pochodněmi. V Itálii se tradice ujala. Do Čech ji přinesl jezuitský řád v 16.století. Nevím zda na prvních jesličkách v Praze v roce 1562 byla betlémská hvězda jako kometa. Po několika stoletích se betlémy začaly stavět i v domácnostech, řemeslníci se začali živit výrobou figurek, vznikaly rozměrné mechanické betlémy, jako proslulý betlém třebechovický či jindřichohradecké Krýzovy jesličky. Že v astrologii je kometa znamením špatným, přivolávajícím mor, choleru, války a zmar a že použít jí jako znamení narození Spasitele je poněkud divné, asi už v tom všem nějak zapadlo. Do laskavých lidových scén, v nichž se mnohdy velboudi a palmy palestinského Betléma prolínají se zasněženými českými vesničkami se kometa se zlatavým ohonem tak nějak hodí. Koneckonců je krásná. Jako třeba moje oblíběná betlémská kometka nad vyřezávaným současným betlémem Tomáše Štolby.

Na druhou stranu ne všechni autoři a zdaleka ne všechny betlémy či zobrazení narození Ježíše Krista a příchod Tří králů jsou vyzdobeny kometou. Vystačí si s tradiční hvězdou. Trochu to na mne dělá dojem, že je to hlavně záležitost středoevropská a italská. Například někteří Američané a Angličané se ztotožnění hvězdy betlémské s vánoční kometou trochu diví.Na ukázku jedno severoamerické vánoční přání.

(c) Miles Kimball

GLORIA IN EXCELSIS DEO - sláva Bohu na výsostech.

P.S. Všem teologům, historikům i kunsthistorikům se za fušování do řemesla omlouvám, ale jako astronomka věnující se kometám a zároveň obdivovatelka výtvarného umění prostě nemohu odolat :-)