|
Kometa 147P/Kushida-Muramatsu byla v polovině dvacátého století zachycena Jupiterem, největší planetou naší sluneční soustavy, a stala se tak nedobrovolně jeho měsícem, a zůstala takto lapena na neobvyklé dráze po dvanáct let.
Známe doposud jen hrstku komet, které se v minulosti na čas staly
satelity Jupitera. Ale kometa 147P/Kushida-Muramatsu je zvláštní tím, že její pobyt
na této neobvyklé dráze byl poměrně dlouhý, zatím ze známých lapených
komet třetí nejdelší. Kometa byla satelitem v letech 1949-1961.

kometa 147P/Kushida-Muramatsu
(Copyright © 2002 by Near Earth Asteroid Tracking (NEAT) )
Mezinárodní tým astronomů pod vedením K. Ohtsuky modeloval dráhy
celkem 18 "kvazi-Hilda komet" (planetky typu Hilda se pohybují
sluneční soustavou na drahách s rezonancí 2:3 s planetou Jupiter - pozn. autora).
Jsou to planetky, které se a svoji současnou dráhu mohly dostat
právě tím způsobem, že byly na čas zachyceny planetou Jupiter,
staly se jeho měsíci a pak byly od Jupitera vypuštěny
na tuto zajímavou dráhu (čili je i otázkou, zda jde opravdu o planetky
nebo či jde o zamrzlá jádra komet - pozn. autora).
Část, možná i většina, z těchto dočasných zachycení Jupiterem
se stává již během prvního průletu tělesa kolem největší planety
sluneční soustavy, kdy ještě kometa ani neoběhla celou svou dráhu kolem Slunce.
Astronomové použili pro výpočet minulých přiblíženi a dráhy v případě komety
147P/Kushida-Muramatsu pozorování za posledních devět let
a spočetli několik stovek možných drah tohoto tělesa v minulém
století (na komety kromě gravitačních sil od jednotlivých těles působí
i negravitační vlivy z výtrysků a výbuchů přímo na kometě, proto
je obtížné spočítat, na rozdíl od planetek, dráhu do minulosti - pozn. autora).
Ale všechny varianty výpočtu ukazují kompletní dvě obrátky u Jupitera,
přičemž jde o pouze pátý případ identifikace zachycení tělesa Jupiterem.
Planety nebo komety mohou být někdy zdeformovány či dokonce roztříštěny, či
zfragmentovány, v důsledku slapových sil v gravitačním poli při zachycení
planetou, někdy se mohou výsledně s planetou i srazit. Nádherným příkladem
je kometa D/1993 F2 (Shoemaker-Levy 9), která byla zachycena Jupiterem
v roce 1992 a srazila se s touto planetou v červenci 1994.
I toto těleso mělo kvazi-Hilda dráhu.

kometa D/1993 F2 Shoemaker-Levy 9 - Pozorovatelé M. Tichý a Z. Moravec
Snímek byl pořízen v noci z 19./20. února 1994 expozicí 600 sekund
0.57-m f/5.2 zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť CCD kamerou SBIG ST-6.
Naštěstí pro nás, Jupiter, jako největší planeta sluneční soustavy,
zachytává díky své větší gravitaci okolo prolétající objekty
mnohem ochotněji a lépe než ostatní planety, a tudíž můžeme mnohem častěji sledovat
srážky s Jupiterem než se Zemí (což je pro nás velká výhoda - pozn. autora).
Těleso, které se srazilo s Jupiterem letos v červenci a vytvořilo ze Země pozorovatelnou
temnou skvrnu v atmosféře Jupitera mohlo (a velmi pravděpodobně i bylo)
příslušníkem dráhové skupiny jak je zmíněno výše,a to i v případě že
se nerozpadlo jako kometa Shoemaker-Levy 9.
V práci byly též identifikovány další budoucí "speciální" měsíce Jupitera.
Kometa 111P/Helin-Roman-Crockett, která již obíhala kolem této planety
natřikrát v letech 1967-1985, se stane opět natřikrát jeho oběžnicí v letech 2068-2086.
Zdroj: NASA
|