Sedmnáct let po svém průchodu přísluním byly na La Paranal v Chile pomocí VLT (ESO Very Large Telescope) pořízeny unikátní snímky tohoto famózního objektu na pouti naší sluneční soustavou. Žádná jiná kometa nebyla pozorována tak daleko od Slunce - ve vzdálenosti 4,2 miliardy kilometrů. Kometa byla v době pozorování asi miliardkrát slabší než hvězdy viditelné pouhým okem, tj. její jasnost dosahovala 28,2 mag.{V}.

Ve vzdálenosti 28,06 AU (astronomických jednotek, 1 AU = 149,6 milionů kilometrů)od Slunce se kometa stala opravdu "rekordmanem" ve vzdálenosti od Slunce, kdy byla nějaká kometa pozorována. Předchozí "rekordmankou" byla kometa C/1997 H1 (Shoemaker), pozorovaná v roce 1997 ve vzdálenosti 20 AU (v tomto případě byl použit dalekohled Keck-II).

Snímek komety 1P/Halley byl pořízen složením série snímků, pořízených simultálně třemi 8,2-metrovými dalekohledy VLT (ANTU, MELIPAL a YEPUN) během tří nocí. Jde vlastně o "vedlejší produkt" hledání malých těles v Kuiperově pásu. Pozorování s VLT dělala takové menší sčítání, či by se dalo říci inventuru počtu transneptunických těles, jak se obvykle tělesa Kuiperova pásu nazývají.

Takto vypadala kometa 1P/Halley.

Celkově bylo během tří nocí pořízeno celkem 81 snímků s celkovou dobou expozice 9 hodin. Slabé jádro komety (ano, opravdu jádro, protože z pozorování vyplývá, že kometa nemá již ani plynou ani prachovou obálku, a s VLT tak bylo opravdu pozorováno jádro této komety) není na jednotlivých snímcích viditelné. Můžeme jej spatřit až na sečtených snímcích.

Hvězdné pole, ve kterém byla pozorována Halleyova kometa. Červené čárky představují pohyb komety během pozorování.

V odsluní, ve vzdálenosti 35 AU od Slunce, se bude kometa 1P/Halley nacházet v prosinci 2023 a bude "jen" 2,5 krát slabší než nyní, čili bude v dosahu pozorování velkými pozemskými dalekohledy. Toto znamená, že poprvé v historii lidstva je naše pozorovací technika na té úrovni,že můžeme sledovat Halleyovu kometu s celém jejím sedmdesátišesti letém oběhu kolem Slunce.

Zdroj: ESO PR