STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

ASTRONOMIE VZHŮRU NOHAMA aneb Sydney díl první.

Jana Tichá - 2. 8. 2003 | přístupy: 2343 | vytisknout článek

Pokud jste jakožto pravidelní návštěvníci těchto stránek zaregistrovali delší období bez aktualizace, vězte, že bylo zapříčiněno naší účastí na kongresu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v australském Sydney. Přestože se teprve vzpamatováváme z návratu od protinožců, pro věrné čtenáře jsme připravili první přehršel australsko-astronomických novinek a poznámek.

  • Kongres Mezinárodní astronomické unie je vždy jednou za tři roky nejvýznamnějším setkáním profesionálních astronomů z celého světa a věnuje se jak otázkám "čistě vědy" tak záležitostem organizačním. Toho letošního, XXV., se zúčastnilo téměř 2000 astronomů všech oborů. Oficiální zahájení kongresu proběhlo ve známé budově sydneyské Opery.


    Opera v noci. Foto: Miloš Tichý

  • Mezinárodní astronomická unie se snaží spravedlivě umisťovat pořádání jednotlivých kongresů po celé zeměkouli, takže nynější XXV. se konal v Austrálii, další v roce 2006 se bude odehrávat v Praze a pořádání následujícího v roce 2009 získala Brazílie.

  • Austrálie je opravdu vzhůru nohama, couvající Měsíc má tvar písmene D, svítí tam nezodpovědně úplně jiná souhvězdí, případně ta "správná" se nacházejí na úplně nevhodných místech noční oblohy (Štír v zenitu) a vír při vypouštění vany se stáčí na opačnou stranu než u nás (ješte si ze školní fyziky pamatujete, co to je Coriolisova síla?), nadto je tam v červenci zima (brr). Zřejmě by exkurze do Austrálie byla dobrou demonstrační pomůckou pro výuku takových partií fyziky a zeměpisu jako jsou pohyby Země apod. (Ale co na to MŠMT ?)

  • Nadto tam žijou různá divná zvířata. Klokani a koalové jsou známí, ale když vám při zírání na Jižní kříž proletí kolem hlavy maxinetopýr zvaný tam flying fox, tedy létající liška, narozdíl od našich malinkých milounkých "létajících myšek", tak už sebou docela škubnete. Naštěstí se (prý) australští maxinetopýři živí ovocem.


    Koala na stromě. Foto: Jana Tichá

  • Po 26 (slovy dvacetišesti) hodinách v letadle máte dojem, že jedinou horší cestou může být jen výprava na Měsíc (protože na ISS je to blíž).

  • Ale teď už konečně ke kometám a planetkám:

    Byly jim věnovány dva semináře (Joint discussions) pod názvy "Physical Properties and Morphology of Small Solar System Bodies" a "Formation of cometary material". Na příspěvky z jednotlivých výzkumných programů však došlo i na jednání jednotlivých komisí a pracovních skupin. Z přednesených i posterových příspěvků vybude, doufáme, na několik dalších příspěvků pro planetky.cz i komety.cz.

    V rámci jednoho ze seminářů byl uveden i náš poster věnovaný zjišťování kometárních rysů u nově objevovaných těles s využitím nového kleťského teleskopu KLENOT.

    Hodně času bylo věnováno současným i připravovaným kosmickým sondám a jejich cílům i výsledkům. Tak třeba Deep Impact, což není ten katastrofický film, ale sonda s cílem poznat nejen povrch, ale i vnitřek kometárního jádra na příkladu periodické komety 9P/Tempel 1, na níž dopadne ze sondy vystřelený projektil. Předpokládá se, že pravděpodobně vytvoří na kometě kráter hluboký nějakých 25-30 metrů, takže opravdu "uvidíme dovnitř". Experti se ovšem úplně neshodli na scénáři dopadu a jeho důsledcích, vše závisí hlavně na skutečné struktuře a vlastnostech materiálu kometární jádra. Přinejhorším se jádro může rozpadnout. Připravuje se zároveň pozemní kampaň k dlouhodobějšímu sledování efektů po dopadu projektilu.

    Evropskou kosmickou agenturou připravovaná mise ISHTAR cílená k podrobnému průzkumu nejméně dvou blízkozemních asteroidů má v seznamu potenciálních cílů, z nichž se budou vybírat cíle definitivní, i kleťský asteroid (5797) Bivoj, objevený zde v roce 1980 a znovu pozorovaný na Kleti už s CCD v roce 1993 pro přesné určení dráhy.

    Minor Planet Center, mezinárodní centrála pro sledování planetek a komet kvůli narůstajícímu počtu astrometrických měření planetek a komet zvýšila 10x svou kapacitu na výpočty drah a 100x kapacitu na zpracování astrometrických dat.

    Hodně se hovořilo o blízkozemních asteroidech, NASA pracuje na definování nového cíle-inventury blízkozemních asteroidů menších než jeden kilometr. Byly představeny i další navrhované a připravované projekty - Pan-STARRS, LSST, větší dalekohled pro LONEOS atd.

    Další, vlastně teprve druhý měsíček planetky, dostal jméno - jedná se o satelit planetky (22) Kalliope S/2001 (22) 1 pro nějž bylo právě na kongresu v Sydney schváleno jméno Linus. Jméno navrhl objevitel J.-L. Margot, známý lovec satelitů planetek za využití adaptivní optiky a přijala komise pro jména malých těles sluneční soustavy (CSBN). Kalliopé byla jednou z múz, patronka heroických eposů, Linus, považovaný za jejího syna pak hudebníkem známým z řecké mytologie.

    A na závěr něco z organizačních změn - Pavel Spurný z Ondřejova byl zvolen vice-presidentem 22.komise IAU pro meteorická tělesa (nejsou to sice přímo komety ani planetky, ale tak trochu ano :-) a Jana Tichá z Kleti byla zvolena předsedkyní už zmíněné komise IAU pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy - planetek a komet (CSBN).

    Z trasy Sydney-Bangkok-Londýn-Praha-Kleť
    Jana Tichá (pokračování příště)



  • POČET NÁVŠTĚV

    322174 návštěv od 1. března 2003


    Klet.cz Planetky.cz WebArchiv