STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Halleyova kometa aneb před 25 lety...

Miloš Tichý - 12. 3. 2011 | přístupy: 8543 | vytisknout článek

Před pětadvaceti lety udělala evropská kosmická agentura (ESA) své první kroky do dalekého vesmíru. Její malá kosmická sonda se dostala na 600 kilometrů k jádru komety.


Start Ariane 1 se sondou Giotto v roce 1985

Znalý čtenář již určitě tuší. Byla to sonda Giotto a nejznámější kometa, kometa Halleyova. I když při tomto průletu byla sonda Giotto skoro zničena, navždy nám změnila obraz vlasatic. Sonda Giotto byla průkopníkem letů ESA do vesmíru. Byla postavena dle koncepce satelitů Geos, které obíhaly kolem Země. Ale s ohledem na materiál, tryskající z jádra komety a pohybujícím se v jeho okolí, byla dovybavena ochrannými prvky, aby bylo co možná nejvíce zabráněno poškození přístrojů při průletu skrz ohon komety.

Všichni členové týmu Giotto, jak vědci tak i technici, se v řídícím centru sondy v německém Darmstadtu shromáždili v noci z 13. na 14. března 1986, aby mohli být svědky historického okamžiku - průletu sondy kolem jádra komety.


jádro Halleyovy komety ze sondy Giotto

Úroda dat a snímky jádra Halleyovy komety změnila náhled lidí nejen na komety ale i na celou sluneční soustavu. Poprvé se podařilo změřit složení komety, a potvrdilo se, že v kometách je původní materiál ze vzniku našeho planetárního systému. Podařilo se detekovat molekuly "uzamčené" v ledu jádra Halleyovy komety, jedny z možných základních stavebních kamenů života na Zemi (tuto, v té době fantastickou teorii, potvrdila později další pozorování jader komet)

Největším triumfem mise byl snímek vlastního jádra komety. Byl to ten nejúžasnější pohled na kometu, jaký jsme do té doby viděli. Viděli jsme Halleyovu kometu ze Země bezpočetně krát, již od roku 240 př.n.l. Stala se i před obrazem komety nad Betlémem v obraze Klanění tří králů od Giotta di Bondone na počátku 14. století. Ale doposud jsme neznali srdce komety - její jádro. To jsme díky sondě Giotto spatřili úplně poprvé.


Giotto di Bondone - freska "Klanění tří králů" v padovské kapli Scrovegni tapisérie z Bayeux s Halleyovou kometou

A s překvapeními nebyl konec. I rozměr jádra jen 10 x 15 kilometrů byl též překvapením, čekalo se mnohem více. I odrazivost pouhá 4 procenta, což znamená, že materiál jádra komety je tmavší než nejčernější černé uhlí bylo tíž překvapením. I to, že není aktivní celé jádro, ale pouze z několika oblastí tryská materiál. Že Vás tyto informace nepřekvapují? To je samozřejmé, výzkum komet za posledních dvacet pět let pokročil značně kupředu.


Halleyova kometa v roce 1066 na tapisérii z Bayeux

Průlet kolem jádra sonda Giotto málem nepřežila. Jak se dalo očekávat, schytala mnoho ran a zásahů kometárním materiálem, a to rychlostí až 68 kilometrů za sekundu, což vedlo k poškození stínění a některých detektorů a i ke zničení kamery.

Ale i tak se sonda od Halleyovy komety vydala ke svému druhému cíli, kometě Grigg-Skjellerup, kterou navštívila v roce 1992.

Sonda Giotto byla prvním průkopníkem. Její skoro přímou následnicí je sonda Rosetta, která v roce 2014 "navštíví" kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Nechme se překvapit...

Zdroj: ESA



POČET NÁVŠTĚV

360 799 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv