STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Hubblův kosmický dalekohled a komety

Miloš Tichý - 17. 4. 2010 | přístupy: 6747 | vytisknout článek

Hubblův kosmický dalekohled (Hubble Space Telescope - HST) byl dopraven na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Nyní tak slaví své dvacetiny. I když komety nejsou jeho hlavní pozorovací prioritou, přinášíme krátký výběr snímků komet tímto teleskopem pořízených.

Ale seznamme se prvně trošku s tímto unikátním teleskopem. Pojmenován je po Edwinu Powellovi Hubbleovi (1889-1953), jednom z pionýrů moderní astronomie.

Srdcem dalekohledu je zrcadlo o průměru 2,4 metru spolu s kolekcí pěti vědeckých přístrojů (The Advanced Camera for Surveys (ACS), The Wide Field Camera 3 (WFC3), The Cosmic Origins Spectrograph (COS), The Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS), The Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS) ), které zvládají sledovat oblohu od infračervené části spektra, přes optickou až po ultrafialové záření. A to jak pořizováním přímých snímků, tak pořizováním spekter jednotlivých zkoumaných objektů.

Raketoplán Discovery v misi STS-31 vynesl teleskop na kruhovou dráhu 569 kilometrů nad zemským povrchem se sklonem 28,5 stupně k rovině zemského rovníku. Teleskop tak obíhá kolem Země rychlostí 28 tisíc kilometrů za hodinu a oběh kolem naší planety mu trvá 96 minut. Do podzimu 2009 tak stačil obletět Zemi již více než 100 tisíc krát. Má tak za sebou pouť delší než 4 miliardy kilometrů, což představuje cestu ze Země k planetě Saturn. Pokud jde o rozměry, je Hubblův kosmický dalekohled 13,2 metru dlouhý a má průměr 4,2 metru. Dva solární panely mají rozměr 2,6 x 7,1 metru. V čase startu vážil 11 110 kilogramů.

O zásobování přístrojů elektrickým proudem se starají dva sluneční panely (2,6 x 7,1 metrů), které též dobíjejí šest niklo-hydrogenových baterií, které se starají o napájení přístrojů během 25-ti minutového průletu dalekohledu zemským stínem.

Pokud jde o pozorování a pořízené snímky, máme k dispozici data do podzimu 2009. Do té doby provedl HST skoro 900 tisíc pozorování, pořídil více než 570 tisíc snímků více než 29 tisíc vesmírných objektů. Během necelých 20 let pozorování pořídil skoro 39 terabytů dat. Každý měsíc to je kolem 80 gigabytů.

Astronomové používající data z HST publikovali na základě jeho pozorování více než sedm a půl tisíce vědeckých prací,

HST je řízen prostřednictvím Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimore a NAsa-Goddard Space Flight Center (GSFC) V Greenbelt.

Ale dost bylo teorie. Nyní už ke slíbeným snímkům zajímavých komet.


kometa Shoemaker-Levy 9 jako perlový náhrdelník před srážkou s Jupiterem


stopy v atmosféře Jupitera po srážce j kometou Shoemaker-Levy 9


kometa Hyakutake


vývoj jádra komety Hale-Bopp


rozpad jádra komety C/1999 S4 (LINEAR)


kometa 9P/Tempel při zásahu projektilem sondy Deep Impact


fragment G komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 s okolím


planetko-kometa P/2010 A2 (LINEAR)

Credit: European Space Agency
Credit: Dr. H.A Weaver & T.E..Smith STScI. NASA/ESA
Credit: Hubble Space Telescope Comet Team and NASA/ESA
Credit: H. A. Weaver (Applied Research Corp.), HST Comet Hyakutake Observing Team, and NASA/ESA
Credit: Harold Weaver (Johns Hopkins University) and NASA/ESA
Credit: Hawaii University
Credit: NASA, ESA, P. Feldman (Johns Hopkins University), and H. Weaver (Johns Hopkins University Applied Physics Lab)
Credit: NASA, ESA, H. Weaver (APL/JHU), M. Mutchler and Z. Levay (STScI)
Credit: NASA, ESA and D. Jewitt (UCLA)


POČET NÁVŠTĚV

393759 návštěv od 1. března 2003


^M
^M Klet.cz^M Planetky.cz^M WebArchiv^M
^M ^M ^M ^M ^M ^M ^M ^M