STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

INFRAČERVENÁ ISON

Jana Tichá - 11. 8. 2013 | přístupy: 5968 | vytisknout článek

Astronomové použili infračervený NASA Spitzer Space Telescope k pozorování silných emisí oxidu uhličitého z komety ISON.

Snímky pořízené 13. června 2013 pomocí Spitzer's Infrared Array Camera ukázaly, jak se oxid uhličitý pomalu a nepřetržitě uniká z jádra komety jak bublinky ze sodovky a spolu s prachem vytváří ohon dlouhý 300.000 kilometrů.

"Odhadujeme, že kometa ISON emituje 1 milion kilogramů hmoty, pravděpodobně plynného oxidu uhličitého a kolem 54 milionů kilogramů prachu každý den" uvedl Carey Lisse, vedoucí NASA's Comet ISON Observation Campaign a zároveň výzkumník z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Laurel, Md. "Předchozí pozorování z Hubblova kosmického teleskopu, Swift Gamma-Ray Burst Mission a kosmické sondy Deep Impact nám daly pouze horní limit plynné emise z komety ISON. Zásluhou Spitzerova kosmického teleskopu nyní víme, že aktivita komety i ve velkých vzdálenostech je způsobována plynem."

V době, kdy byly pořízeny zpracovávané snímky, nacházela se kometa ISON 3,35 krát dále od Slunce než Země.

Jádro komety ISON - celé oficiální označení je C/2012 S1 (ISON) - má v průměru méně než 5 kilometrů, čili je to taková "menší hora" letící sluneční soustavou. Stejně jako všechny komety, můžeme její jádro nazvat "špinavou sněhovou koulí", tvořenou prachem a ledem, ať už vodním či z amoniaku, metanu či oxidu uhličitého.

Astronomové předpokládají, že kometa ISON přichází na své pouti ze vzdáleného Oortova oblaku ke Slunci poprvé. Přísluním projde 28. listopadu 2013 ve vzdálenosti 1,2 milionů kilometrů.

"Dosavadní pozorování ze Spitzeru nám pěkně ukazují složení komety ISON a zprostředkovaně i složení protoplanetárního disku, z něhož se formovaly planety sluneční soustavy" říká Lisse. "Další změny v chování komety uvidíme, jak se bude blížit ke Slunci."



POČET NÁVŠTĚV

380 260 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv