STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

JAKÁ BUDE KOMETA ISON?

Jana Tichá - 28. 10. 2012 | přístupy: 7582 | vytisknout článek

Kometu objevili Vitali Nevski a Artyom Novichonok na CCD snímcích pořízených 0,4-m reflektorem tzv. International Scientific Optical Network (ISON) na observatoři poblíž ruského Kislovodsku nad ránem 21. září 2012. Svá data zaslali do Centrály astronomických telegramů (CBAT). Efemerida spočtená z jejich objevových dat byla okamžitě umístěna na NEOCP web Minor Planet Center, aby další pozorovatelé mohli případný nový objev potvrdit, což se také stalo. První nezávislé potvrzení objevu komety získali manželé W. H. Ryan a E. V. Ryan z Magdalena Ridge Observatory v Socorro v Novém Mexiku v USA později během 21. září 2012. Použili na to 2,4-m reflektor se CCD kamerou. Kometa v té době dosahovala jasnosti 17,5 mag.

G. V. Williamsovi z Minor Planet Center se nadto podařilo vyhledat v archivech Mt. Lemon Survey (Arizona, USA) a Pan-STARRS 1 (Haleakala, Hawaii, USA) předobjevové snímky komety z prosince 2011 a ledna 2012.

Kometa obdržela označení C/2012 S1 (ISON) nikoliv se jménem jednotlivých pozorovatelů-objevitelů, ale s akronymem projektu ISON. Výpočty dráhy v Minor Planet Center s použitím všech dostupných pozorování včetně už zmíněných předobjevových ukázaly parabolickou, snad až hyperbolickou dráhu, sklon dráhy k rovině ekliptiky 62 stupňů a udaly průchod přísluním na 28. listopad 2013 a vzdálenost od Slunce v přísluní na pouhých 0,012 AU.


objevitelé komety C/20012 S1 (ISON) Vitali Nevski a Artyom Novichonok

Ačkoliv kometa C/2012 S1 (ISON) se ještě nachází mezi drahami Jupiteru a Saturnu a do nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci jí zbývá více než rok, hned po uveřejnění objevu a prvních propočtů dráhy se vynořila neuvěřitelná spousta spekulací.

Někteří autoři usuzují, že kometa ISON by mohla v blízkosti Slunce v maximu své jasnosti dosáhnout -6 až -10 magnitudy, či dokonce až - 13 mag. a tak být viditelná za denního světla. J. E. Bortle (New York, USA) míní, že kometa ISON by mohla mít "jeden z dosud nejdelších pozorovaných prachových ohonů". Reinder J. Bouma (Holandsko) jako první podotknul, že dráha komety ISON je dosti podobná dráze Velké komety z roku 1680. Další autoři následně uvažují, že by mohlo jít o dvě části původního velkého rozštěpeného tělesa.


foto Ligustri Rolando

Základním problémem je, že zatím máme příliš mnoho spekulací a příliš málo dat. Máme též mnoho příkladů, kdy předem vychválená a vybájená kometa zdaleka nenaplnila prvotní očekávání. Kometa může být daleko méně jasná nebo se kometární jádro může v blízkosti Slunce rozpadnout.

Takže, zatím se raději moc netěšmě a vyčkávejme. My na Kleti budeme tuto kometu samozřejmě sledovat, a to jak přímo, tak relevantní informace v mezinárodních zdrojích.



POČET NÁVŠTĚV

3443854 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv