STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

KLIM ČURJUMOV A JEHO KOMETA

Jana Tichá - 3. 7. 2016 | přístupy: 2268 | vytisknout článek

Dovedete si představit, jaký to musí být pocit, když kolem vámi objevené komety krouží kosmická sonda, posílá na Zem úžasné snímky neznámého ledového světa i přesná měření a navíc na Vaši kometu vysadí průzkumný modul?

Jednoho takového astronoma osobně znám. Jmenuje se Klim Ivanovič Čurjumov (*1937). V roce 1969 spolu-objevil kometu známou dnes jako 67P/Churyumov-Gerasimenko. Klim Čurjumov sice není jediným astronomem, jímž objevená kometa byla zkoumána kosmickou sondou už za života objevitele, ale v souvislosti s kosmickou misí Rosetta je určitě takovýmto objevitelem nejznámějším. (Druhým objevitelem, jež mohl sledovat, jak "jeho" kometu zkoumala kosmická sonda, byl švýcarský astronom Paul Wild (1925-2014). Kometární prach z vlasatice 81P/Wild 2 přivezla na Zemi návratová kapsule sondy NASA Stardust v roce 2006).

Zatím naposledy jsme se s Klimem potkali v červnu ve Varšavě na konferenci International Planetarium Society IPS Revolve Conference 2016. Klim Čurjumov tam ve své přednášce komentoval a na pravou míru uváděl nejrůznější zmatené údaje o objevu své komety, které se vylíhly v rámci medializace cesty sondy Rosetta. Abychom to neměli tak jednoduché, hovořil ukrajinsky s anglickým překladem do sluchátek a navíc strašně rychle :-)

Takže: Stejně jako jiné komety, 67P/Churyumov-Gerasimenko nese jména svých objevitelů. Btw, Klimovo ukrajinské příjmení píšeme v české transkripci Čurjumov, ovšem v názvu komety se používá oficiální anglická transkripce Churyumov - prosím nesměšovat. Kometa objevili astronomové Klim Čurjumov a Světlana Gerasimenko z Astronomické observatoře Kyjevské univerzity Tarase Ševčenka na 5 fotografických deskách. Všechna pozorování byla prováděna v rámci předem připraveného programu sledování krátkoperiodických komet. Nešlo tedy o nějaké náhodné snímkování oblohy, jak někteří zahraniční autoři Čurjumovovi nyní připisují. Astronomická expedice kyjevských astronomů vyjela pozorovat na pozorovací stanici na Kamenskom plató poblíž Alma-Aty (dnes Almaty). Kyjevští astronomové používali světelnou fotografickou komoru Maksutov o průměru 50 cm. První 3 desky nasnímaly astronomka Světlana Gerasimenko a fotolaborantka Ludmila Čirkova 9. a 11. září 1969. Fotografické desky, které nasnímala Gerasimenko a Čirková byly zaměřeny na krátkoperiodickou kometu 32P/Comas- Solá, byla však na nich poblíž okraje zároveň zachyceno nové, doposud neznámá těleso kometárního vzhledu. 2 další desky pořídil Klim Čurjumov 21. září 1969. I tam zaznamenal dosud neznámou kometu.

Po návratu do Kyjeva prozkoumal Čurjumov znovu a pečlivě fotografické desky i dosavadní cirkuláře Mezinárodní astronomické unie (IAU). Protože v nich nebyl publikován žádný nový objev s polohou blízkou dosud neznámému kometárnímu objektu, usoudil, že zřejmě nalezl novou kometu. Svá přesná měření odeslal expertu na dráhy komet Brianu Marsdenovi do Centrály astronomických telegramů IAU a objev nové kometa tak byl oficiálně potvrzen.

Krátkoperiodická kometa Churyumov-Gerasimenko prošla opakovaně přísluním v letech 1976, 1982, 1989, 1996, 2002 a 2009. V srpnu 2015 už kometa prošla přísluním doprovázena kosmickou sondou Rosetta a s výsadkovým modulem Philae usazeným na povrchu jádra.



POČET NÁVŠTĚV

322195 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv