STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Kometární chemická ZOO

Miloš Tichý - 21. 6. 2017 | přístupy: 1273 | vytisknout článek

Postupně odhaluje kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko další svá tajemnství, odhalená prostřednictvím sondy Rosetta. Přístroj ROSINA na její palubě nám kometu pěkně a pořádně „očuchal“. A jelikož se blíží prázdniny a dovolené, je článek v poněkud prázdninovém vtipnějším provedení (alespoň v to doufám).

Podíváme se nyní na chemické ZOO komety 67P trošku podrobněji. A budeme se držet přirovnání Kathrin Altwegg, profesorky University v Bernu a šéfové přístroje ROSINA na palubě sondy ROSETTA.

Začněme u našich nádherných motýlů – těm na kometě odpovídají plyny jako oxid uhelnatý, oxid uhličitý, dusík a též neočekávaný objev kyslíku na této kometě.

Poté ROSINA nalezla mnoho uhlíkatých řetězců – od krátkých, jako je metan či etan, až k dlouhým jako jsou propan, butan, pentan, a až po heptan. To by odpovídalo pozemským žirafám. Ve skutečnosti se našly ještě další delší řetězce a nyní probíhá jejich analýza.

Též bylo nalezeno mnoho slonů s kulatým tvarem a velkou hmotností – aromatické sloučeniny od benzenu až k naftalenu (čili moly zde asi nenajdeme).

A nyní potěšení hlavně pro pány – v zóně opice najdeme i nějaký ten alkohol. Najdeme nejen klasický etanol čili líh, ale i metanol (pozor na oči), propanol, butanol či pentanol.

Glycin je králem, protože je to životně důležitá látka a byla poprvé v kometě nalezena právě zde. Lev se živí zebrami a ty zde též nalezneme – ve skutečnosti ale spíše jejich „páchnoucí hnůj“ jako je čpavek, methylamin a ethylamin – což jsou prekursory právě ke glycinu.

Jsou zde i jiné páchnoucí molekuly v sekci skunk, jako jsou sírany a spol. – hydrogen sulfát, oxid sirný a siřičitý, oxid uhličitý, a sulfid uhlíku. A též zde máme něco ze sekce šípové žáby, včetně barevných odrůd „od síry“, jako modrá S2, žlutá S3 či červená S4 (sulphur, disulphur…).

Některé chemické látky jsou nepříjemné, ba až jedovaté, proto jsou v sekci zmijí. Najdeme zde acetylen, prudce jedovatý kyanovodík či formaldehyd.

Na kometě se nalezly i vzácné plyny, něco jako páv – je zde argon, xenon či krypton. Jsou to molekuly, které velice neochotně reagují (komunikují) s jinými molekulami stejně jako výše zmíněný nadutý páv.

Jsou zde i „tvrdé“ látky, naváté slunečním větrem, něco jako pozemské ústřice. K nim řadíme sodík, draslík, křemík a hořčík. Například izotopové poměry křemíků nebyly nikdy předtím měřeny.

Byl objeven i chlorovodík, který při kontaktu se sodíkem produkuje mořskou sůl a proto zde máme sekci tropických ryb. Kromě chlorovodíku zde máme i fosfor, klíčovou složku naší DNA a buněčných membrán.

Existují zde také některé složité a těžko klasifikovatelné molekuly obsahující kyslík a dusík, které jsou mnohem složitější než byly látky kdy objevené na jiných kometách: nemají dlouhé řetězce, žádné kroužky, ale větví, takže se staly našimi exotickými ptáky.

Též byl objeven kyanogen, který vždy byl v měření ale dva roky se před námi úspěšně skrýval, čili takový nás chameleón.

Ale i přes tyto úžasné výsledky není hledání ještě u konce. Na horizontu jsou náznaky dalších „chemických zvířat“, která jsme doposud neobjevili.

Jak ukazuje tento článek, napsaný na základě textu prof. Altweggové, lze chemii na kometě popsat velice poutavě a dokonce s analogiemi na pozemská zvířata. Za tento přístup nelze než poděkovat.

Co závěrem – chemické ZOO na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko je tak úžasné a rozsáhlé, že bychom každého čtenáře mohli krásně jako skládačku či moderněji puzzle hezky poskládat. Takže teorie, zda komety mohou přinést život není vůbec ztracena, naopak pro její příznivce toto představuje veliký pokrok vpřed.

 

 

Zdroj: ESA/ROSETTA/ROSINA/Uni Bern

 



POČET NÁVŠTĚV

551 456 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv