STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

MACHHOLZOVA KOMETA SE BLÍŽÍ (update 13.I.2005)

Jana Tichá, Miloš Tichý - 30. 12. 2004 | přístupy: 33964 | vytisknout článek

Absolutní většina dnes objevovaných komet připadá na velké hledací programy, zaměřené primárně na pátrání po blízkozemních planetkách (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, Catalina) či na družici SOHO sledující okolí Slunce. Vizuální amatérské objevy komet, výsledky nekonečných hodin sezení u dalekohledu s okem přitisknutým na okulár jsou vlastně už jen výjimkou ve statistice. Přesto se o nich sluší zmínit, zejména je-li jejich výsledkem kometa, kterou možná budeme moci vidět i malým dalekohledem a velmi bystrozrací pozorovatelé i vytušit okem. Právě takovou kometou je C/2004 Q2 (Machholz).


Kometa C/2004 Q2 (Machholz) dne 4. prosince 2004 v nepravých barvách - expozice 20 sekund
Snímek: Projekt KLENOT, Observatoř Kleť (Miloš Tichý a Jana Tichá)

Kometu nalezl Don. E. Machholz 27.srpna 2004 nad ránem z kalifornského Calfaxu (USA). V jeho 0,15-m f/8 zrcadlovém dalekohledu s 30x zvětšením a zorným polem 1,8 stupně se jevila jako mlhavý „fuzzy“ slabý malý obláček 11.magnitudy pohybující se (jiho)východním směrem souhvězdím Eridanus směrem do Zajíce. Objev potvrdili dva australští astronomové z observatoře na Siding Spring Gordon J. Garradd na snímcích z 0,5-m Uppsala Schmidt teleskopu a Rob H. McNaught na snímcích z 1-m dalekohledu. Na těchto CCD snímcích byl detekován i krátký a slabý ohon komety (několik úhlových minut) směřující západním směrem.


Kometa C/2004 Q2 (Machholz) dne 12. září 2004
Snímek: Peter Birtwhistle, Great Shefford Observatory, England
(publikováno s laskavým svolením autora)

Dráhu komety spočítal známý expert na dynamiku sluneční soustavy Brian Marsden. Nejnovější verze z pozorování od objevu do 22.října potvrzuje, že jde o kometu s parabolickou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky 39 stupňů. Nejblíže k Zemi se přiblíží v noci z 5. na 6.ledna 2005, kdy projde 51 milionů kilometrů od nás. Kometa se od objevu přesouvá směrem k jihu, na začátku prosince se obrací se na sever a vrací do Eridanu. Na začátku ledna 2005 se ocitne poblíž otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka (nejblíže 7.ledna 2005). Současná předpověď udává pro období největší jasnosti kolem 10.ledna 2005 magnitudu 4,1 (tj. bude slabší než galaxie v Andromedě či než byla kometa C/2001 Q4 (NEAT) v květnu 2004). Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla kometa Machholz být dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry, jen pozor na fázi Měsíce, úplněk bude 26.prosince 2004. Na skutečně tmavé obloze mimo města bude kolem zmíněného 10.ledna možné kometu vyhledat i pouhým okem jako velmi slabou malou mlhavou „hvězdíčkou“. Čtvrtá magnituda je méně, než jaké největší jasnosti dosáhla na jaře 2004 známá kometa C/2001 Q4 (NEAT). Rozhodně tedy nečekejte třpytící se vlasatici s ohonem přes půl oblohy. Podle současných poznatků nebude Machholz nebeským divadlem jakým byla kometa Hale-Bopp. Jasnými kometami vesmír či pánbůh šetří. A těžko jejich jasnost předpovídat. Zejména u nových komet. Přísluním kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 1,2 astronomické jednotky od Slunce, tj. cca 180 milionů kilometrů.


Dráha komety C/2004 Q2 (Machholz) naší oblohou od 1.XII.2004 (interval 5 dní).

Nově objevená kometa C/2004 Q2 (Machholz) je desátým objevem Donalda Edwarda Machholze. Svůj lov na komety začal 1.ledna 1975 a jak uvedl v jedné internetové diskusi, od té doby tedy během téměř třiceti let, věnoval hledání alespoň nějakou dobu každý měsíc. Dosud tak už strávil více než 7.000 hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první kometu nalezl Machholz v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994, kdy nalezl tři komety během čtyř měsíců. K nejznámějším z patří kometa 141P/ Machholz 2, jejíž jádro se v roce 1994 rozpadlo na několik částí a kometa Nakamura-Nishimura-Machholz též z roku 1994. V roce 1995 našel nezávisle dlouho nepozorovanou periodickou kometu de Vico. Jen dva z jeho objevů jsou komety periodické.

Snímek komety 141P/Machholz 2 (jednoho z předchozích Machholzových objevů) byl pořízen 8. září 1994 0,57-m zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-6 přes R filtr.
Foto Miloš Tichý, (c) 1994, Observatoř Kleť, České Budějovice

A jak se amatérsky vizuálně komety hledají? Machholz v posledních letech hledá cca. 100 hodin za rok. Pracuje jako výzkumný a vývojový technik ve společnosti zabývající se lasery a optikou a také jako odhadce nemovitostí. V dané noci postupně přejížděl vybranou část oblohy, míjel známé galaxie a mlhoviny, některé si ověřoval v atlase. Svou domácí hvězdárničku má jen pár desítek metrů od domu. Je vybavená několika dalekohledy a binokuláry. ten se kterým objevil nynější kometu má už od roku 1968, kdy jej dostal k Vánocům. Když nalezl mlhavý obláček na místě kde podle mapy nemělo nic být šel si podivnou věc spolu se svým psem jménem Shadow ověřit do podrobnějšího atlasu Uranometria 2000 a pořídil zákres tohoto hvězdného pole. Na počítači pak ověřil že v daném místě oblohy nemá být ani žádná z už známých komet. Pak šel vzbudit rodinu, ta však nejevila příliš snahy vylézat kvůli další tatínkově kometě z vyhřátých pelíšků. Anžto se mu jevilo, že mlhavý obláček se oproti sousedním hvězdám opravdu o něco posunul, napsal zprávu o možném novém objevu do Central Bureau for Astronomical Telegrams (CBAT) při Mezinárodní astronomické unii, sídlící na Harvard – Smithsonian Observatory v Cambridge v Massachusetts v USA. Také ověřil, že v dané oblasti oblohy nehledá žádný z velkých hledacích projektů. Někteří vizuální amatérští hledači komet právě kvůli „kombajnům“ velkých přehlídek ukončili své hledací aktivity. Jiní přešli na CCD techniku a snaží se velkým surveys, ač nepříliš úspěšně, konkurovat. I jejich případný objev však bude pouze a právě jen začátkem pro určení dráhy a následné zkoumání nově objevené komety.

Snímek komety 141P/Machholz 2 (jednoho z předchozích Machholzových objevů) byl pořízen 8. září 1994 0,57-m zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-6 přes R filtr a upraven do nepravých barev.
Foto Miloš Tichý, (c) 1994, Observatoř Kleť, České Budějovice


Mapku poloh komety C/2004 Q2 (Machholz) ve verzi pro tisk naleznete ZDE.


Jana Tichá, 12. prosince 2004




Další snímek komety C/2004 Q2 (Machholz), tentokrát z 11. ledna 2005, pořízený 1.06-m KLENOT Teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics S300 expozicí 40 sekund (zobrazené pole má 33 x 33 úhlových minut). Foto Miloš Tichý



Další snímek komety C/2004 Q2 (Machholz), tentokrát ze 7. ledna 2005
Foto © 2005, Miloš Tichý a Jana Tichá, Observatoř Kleť (7. ledna 2005, Nikon D70 + Nikkor 1,8/50, 30 sekund)



Tak nám kometa navštívila Plejády a má viditelný plazmový ohon (doleva, tj. východně od jádra) a i prahový chvost (dolu, tj. jižně od jádra).
Foto © 2005, Miloš Tichý, Observatoř Kleť (6. ledna 2005, Nikon D70 + Nikkor 1,8/50, 60 sekund)

Kometa byla spatřena pouhým okem na Kleti 12.prosince jako slabý mlhavý obláček (opravdu je potřeba temná obloha), v triedru je docela milá, ale bez ohonu - odhadovaná jasnost 5.4 mag. Pro ilustraci přikládám snímek, pořízený expozicí 25 sekund 12. prosince ve 22:12 UT Nikonem D70 na Observatoři Kleť (foto Miloš Tichý). Kometa je označena šipkou, vlevo nahoře je souhvězdí Orion. MT.


Kometa 15. prosince 2004 - Nikon D70+Nikkor 1.8/50, 20 sekund, Foto © Miloš Tichý, Observatoř Kleť


Kometa 30. prosince 2004 - Nikon D70+Nikkor 1.8/50, 30 sekund, Foto © Miloš Tichý, Observatoř Kleť


POČET NÁVŠTĚV

380 269 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv