^
STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ
HLEDAT

Rosetta našla stavební kameny života

Miloš Tichý - 5. 6. 2016 | přístupy: | vytisknout článek

To, že komety obsahují látky, které jsou považovány za stavební kameny života, je již známý fakt. Sonda Rosetta, zkoumající jádro komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, tuto skutečnost potvrdila - našla tyto chemické látky i v jádru této vlasatice.

Sonda zkoumá kometu již skoro dva roky, a veškerá na Zemi zasílaná data se postupně analyzují.

 

Mezi základní kameny života patří, dle našich současných znalostí, glycin, což je aminokyselina, která se běžně vyskytuje v proteinech (glycin byl posledním základním kamenem života objeveným v kometách, viz. Základní stavební kámen života nalezen v kometě, pozn. autora). Byl zde nalezen i fosfor, klíčový komponent Deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a zároveň i nepostradatelná součást buněčných membrán.

Střípky informací o vodě a organických látkách v jádrech komet již známe delší dobu, ale nyní vše hezky zapadá dohromady jako nádherná skládačka. Víme tudíž, že komety mohly v ranných stádiích vývoje Země dopravit na Zemi látky, které jsou nezbytné pro vznik života jak jej známe nyní.

Aminokyseliny jsou biologicky významné organické sloučeniny. Tvoří je uhlík, kyslík, vodík a dusík, a tvoří základ bílkovin.

Glycin, jako nejjednodušší (a tím i základní) aminokyselina byla objeven v roce 2006 ve vzorcích z komety Wild 2, kterou zkoumala sonda Stardust. Bohužel, díky ne úplně povedenému přistání návratové části došlo ke kontaminaci u komety nashromážděných vzorků a analýza byla velice obtížná. Nyní se glycin potvrdil na kometě 67P. Jde vlastně o první jednoznačnou detekci glycinu na kometárním jádře.

 

Na kometě byly též detekovány některé další organické molekuly, které mohou být prekurzory glycinu - neboli stavební kameny, ze kterých se na kometě mohl glycin vytvořit. TO je úplně nová informace, stavějící komety do mnohem významnější role ohledně možného vzniku života než jsme si doposud mysleli.

Chemické analýzy byly prováděny před průletem přísluním a to od října 2014 ze vzdálenosti pouhých 10 kilometrů od povrchu, až do března 2015, kdy byla sonda od jádra od 15 do 30 kilometrů. Glycin byl pozorován též v souvislosti s výbuchy na jádře komety měsíc před průchodem přísluním, kdy byla Rosetta 200 kilometrů od jádra a pozorování ztěžoval oblak prachu obklopující jádro vlasatice. Vypadá to na silnou vazbu, silný vztah, glycinu a prachu, což ukazuje na fakt, že se těkavé látky mohou uvolňovat právě z prachových zrn po jejich zahřátí poblíž Slunce. Glycin se stává plynným při teplotách jemně pod 150 stupňů Celsia, čili při nižších teplotách se neuvolňuje a tudíž nemusí být sondou Rosetta detekovatelný.

Zdroj: ESA/Rosetta

POČET NÁVŠTĚV

2 284 455 návštěv od 1. března 2003

Klet.cz Planetky.cz WebArchiv