STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

RŮŽE A HVĚZDY A KOMETY

Jana Tichá - 8. 10. 2011 | přístupy: 4398 | vytisknout článek

V listopadu 2011 uplyne 400 let od úmrtí Petra Voka z Rožmberka, posledního mužského potomka proslulého šlechtického rodu. Ne, nezačnu vás teď nutit biflovat dějepis. Jen bych ráda připomněla, že na rožmberském dvoře probíhala nejen politická a diplomatická jednání ovlivňující Čechy i Evropu, ale kvetly tu vědy a umění. Mnohé z toho, co je dnes pilířem novověké astronomie vyrostlo z krumlovské a třeboňské půdy, neboť zejména pan Petr Vok dle svého kronikáře byl nových věcí žádostivý a všelijakých umění a kumštů milovný, na něž veliký náklad činil.

Doba posledních Rožmberků patří k nejvýznamnějším obdobím rozvoje astronomie v Čechách i ve střední Evropě. Proslulí učenci působili jak na císařském dvoře Rudolfa II., tak zároveň na dvorech rožmberských velmožů. Johannes Kepler, německý astronom a objevitel zákonů nebeské mechaniky, dedikoval jeden ze svých spisů na téma hvězdopravectví - „De Fundamentis Astrologiae Certioribus„ čili O pevnějších základech astrologie Petru Vokovi z Rožmberka. Hostem Petra Voka byl i Keplerův předchůdce Tycho Brahe. Anglický učenec John Dee, působící na dvoře Viléma z Rožmberka a prezentovaný většinou jako alchymista, byl význačným matematikem. Rožmberská kunstkomora ukrývala pozoruhodné vědecké přístroje včetně výrobků císařského dodavatele Erasma Habermela. Sluneční hodiny v renesančních dobách ukazovaly čas a zároveň předváděly úroveň řemesel.

Unikátní byla ve své době rožmberská knihovna. Její počátky sahají do začátku 15.století. Více o ní víme až z období posledních Rožmberků. Například Vilém z Rožmberka prokazatelně knihovnu měl, obsahovala dokonce 1000 – 2000 svazků. Potom přibyla knihovna Petra Voka. Právě Vok byl vysloveným sběratelem knih. Na svou dobu obrovská bibliotéka Petra Voka byla jedním z nejbohatších knižních souborů ve střední Evropě. Mohly se s ní měřit pouze knihovny na panovnických dvorech ve Vídni, Praze, v Mnichově a na zámku Ambras. Knihovna vznikala po desetiletí, nejvíce se rozrostla za správy učence Václava Březana, který tvořil i její katalog. Obsahovala více než 10000 titulů ve více než 8000 svazcích. Knihovna Petra Voka obsahovala literaturu odbornou (historie, teologie, filosofie, medicína, právo, přírodní vědy), krásné písemnictví, iluminované rukopisy či jejich opisy, atlasy, soubory map, grafických listů, vedut měst, hudebniny, zpravodajské listy, noviny a letáky, to v různých jazycích, nejčastěji v latině, němčině a češtině. Byly získány dědictvím, nákupy doma i v cizině, darem i prací kopistů. Vilémovi i Petru Vokovi byla věnována řada kalendářů (1574 – 1608), odrážejících víru v astrologii. Součástí rožmberské knihovny byl zajisté i soubor příležitostných tisků k význačným událostem a úkazům na obloze v dané době.


Příležitostný leták z Augsburku, kam si Rožmberkové mimochodem posílali pro nákupy vzácného zboží, ukazuje proslulou kometu 1577

Dle Březanova katalogu do knihovny patřila nejvýznamnější astronomická díla své doby - hvězdný atlas a katalog Uranometria Johanna Bayera vydaný v roce 1603 v Augspurgu, spisy antického učence Claudia Ptolemaia, ve vydání z Basileje z roku 1541, několik století používaná základní univerzitní učebnice astronomie: Johannes Sacrabosco – Sphera mundi (1501), Tychonova Astronomie instauratae mechanica (Mechanika obnovené astronomie) stejně jako mnohé spisy Keplerovy - De stella nova ... libellus ... Accesserunt I. De stella incognita Cygni: Narratio astronomica. II. De Jesu Christi Servatoris ... Consideratio Dissertatio (Praha 1606) či Dissertatio cum nuncio sidereo (Rozprava s hvězdným poslem - Praha 1610) a také Gericht von dem Jm 1607. Jahrs, erschienenen Cometen (Halle - 1608). Jednalo se o návrat Halleyovy komety s průchodem přísluním 27. října 1607. Kepler ji pozoroval z Prahy poprvé večer 26. září ve Velké medvědici. Další pozorování získal 27., 28., a 30. září a poté po 15 večerů během října 1607. Měří její polohy a, ač zároveň uvažuje nad eliptickou drahou Marsu, počítá pro kometu dráhu lineární. Ve stejné době ji pozoroval i Thomas Harriot, anglický učenec, který sledoval a zakresloval Měsíc pomocí dalekohledu ještě před Galileem.

Později se Kepler ke svým pozorování Halleyovy komety z r. 1607 ještě znovu vrátí v De Cometis Libelli Tres vydaných roku 1619 a věnovaných kometám z let 1607 a 1618. Podle Keplera je komet ve vesmíru "jako ryb v moři" a vznikají a zanikají jedna za druhou. Kepler nepovažoval komety za řádné členy sluneční soustavy a nevíme o tom, že by pro ně kdy uvažoval eliptické dráhy obdobně jako to učinil pro planety. Ty které vidíme, prolétají podél Země po přímce a zmizí svým pozorovatelům. Pro něco tak pomíjivého a prchavého se ani nevyplatí složitě vypočítávat lepší dráhy. Koneckonců tato představa odpovídala tehdejším pozorováním. Krátký, několikadenní úsek eliptické či parabolické dráhy komety se může blížit přímce. Ironií dějin, jak už bylo výše řečeno, kometa 1607 byla jedním z návratů periodické Halleyovy komety a právě pozorování z roku 1607 použil Edmund Halley též k výpočtům její periodicity.

Na zámku v Třeboni byla postavena samostatná budova, zřejmě první samostatná účelová knihovní stavba v Čechách, kde bylo knihovně věnováno několik speciálně zařízených místností. V knihovně byl soustředěn obrovský majetek – nákladnější kniha v té době stála jako stádo dobytka. Petr Vok svou knihovnu odkázal škole v Soběslavi, kterou založil. Jeho závěť ale nikdy nebyla naplněna. Dědicové Petra Voka Švamberkové stáli v bělohorské bitvě na špatné straně a o Třeboň, včetně knihovny, v rámci konfiskací přišli. Knihovnu nechal císař Ferdinand III. převézt do Prahy. Její jádro patřilo mezi knihy uloupené švédským vojskem na Pražském hradě roku 1648 a nachází se dnes v Královské knihovně ve Stockholmu, další knihy z rožmberské knihovny jsou roztroušeny po celé Evropě.

Těmto tématům se věnuje rožmbersko-astronomická výstava Hvězdárny a planetária České Budějovice nazvaná HVĚZDY A RŮŽE aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků. Součástí výstavy je expozice historických slunečních hodin a hvězdných glóbů ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Uvidíte také modely Keplerových mnohostěnů z ČVUT Praha. Snímky historických astronomických přístrojů laskavě poskytlo Museum of the History of Science, University of Oxford. Výstava se koná od října 2011 do února 2012 ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží. Na výstavu vstup volný. Otevřeno v otevírací době Hvězdárny a planetária. Více najdete na našich webových stránkách.



POČET NÁVŠTĚV

331268 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv