STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

SLEZSKÝ PŘÍSPĚVEK K ČESKÝM A SLOVENSKÝM KOMETÁM.

Jana Tichá - 9. 10. 2004 | přístupy: 3371 | vytisknout článek

Tavící tyglík střední Evropy se na našich dějinách a na nás všech podepsal možná více, než si sami uvědomujeme. I proto je poněkud obtížné vybrat například, které komety považovat za české, moravské či slezské. Je to podobné jako u Nobelových cen. Je "českou" kometou kometa objevená Dánem v Čechách, či Čechem v Německu? A co je vlastně české? Bedlivým průzkumem u nás naleznete tolik vídeňských babiček a keltských i dalších genů, že nacionalistické hledisko ztratí smysl. Ještě že jsme se vrátili do EU. Jednou ze středoevropských astronomických osobností byl na přelomu 19. a 20.století Johann Palisa, nejúspěšnější vizuální objevitel planetek a jedné komety.


Johann Palisa (Univ. of Vienna)

Johann Palisa se narodil v Opavě v roce 1848. Po absolvování opavského gymnázia odešel studovat na univerzitu ve Vídni. V roce 1871 byl jmenován vedoucím hvězdárny v Pule (Pola) na pobřeží Jaderského moře. Pula byla přístavem rakousko-uherského válečného loďstva a Palisovým hlavním oficiálním úkolem na observatoři byla časová služba. Věnoval se tam však zároveň vizuálnímu hledání planetek. První našel v roce 1874 a poté ještě 27 dalších. V Pule působil do roku 1880, kdy se vrátil do Vídně na univerzitní hvězdárnu a pokračoval ve vizuálním hledání a astrometrii planetek tam.

Ještě před odchodem do Vídně objevil Palisa v Pule 21.srpna 1879 svou jedinou kometu. Palisa kometu nalezl v souhvězdí Velké medvědice, popsal ji jako docela velkou mlhovinku, nevyskytující se v žádném tehdejším katalogu a další noc ověřil její pohyb. Palisův objev komety potvrdili E.C. Pickering a O.C. Wendell z Harvard College Observatory v Cambridge v Massachusetts 24.srpna 1879 s jasností udanou jako 9,1 magnitudy. Naposled byla kometa C/1879 Q1 (Palisa) pozorována 22.října 1879 Tacchinim v Římě.


Observatoř v Pule (Oesterreichisches Staatsarchiv)

Z celkem 129 pozorování spočtená parabolická dráha má sklon 77 stupňů k rovině ekliptiky a vzdálenost v přísluní 0,99 AU od Slunce. Přísluním kometa prošla 5.října 1879. Nejblíže Zemi prošla 25.září 1879 ve vzdálenosti 1,58 AU.

Během pozorování bylo dokonce získáno spektrum komety se třemi jasnými uhlíkovými pásy - a to hned na několika observatořích: nejprve na Harvardu, později také Konkolym v O'Gyalle, nynějším Hurbanovu.

Jak už bylo uvedeno, podle nynějšího systému značení je Palisova kometa kometou C/1879 Q1, podle starého značení 1879 V = 1879d .

P.S. Zároveň tímto článkem vyřizuji připomínku vznesenou Tomášem Gráfem, vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě. Ač je Palisa uveden v článcích o českých a slovenských planetkách, ke kometám jej přidáváme až nyní (viz následující tabulka česko-slovenských komet).

České a slovenské komety

Římské
značení

Původní
značení

Nové
značení

Číslo
periodické
komety

Jméno komety

1826 I

 

D/1826 D1

3D

Biela

1851 III

 

C/1851 P1

 

Brorsen

1851 IV

 

C/1851 U1

 

Brorsen

1879 V

1879 d

C/1879 Q1

 

Palisa

1946 II

1946d

C/1946 K1

 

Pajdušáková – Rotbart – Weber

1947 III

1947c

C/1947 F2

 

Bečvář

1948 II

1948a

C/1947 Y1

 

Mrkos

1948 V

1948d

C/1948 E1

 

Pajdušáková – Mrkos

1948 XII

1948n

P/1948 X1

45P

Honda – Mrkos – Pajdušáková

1951 II

1951a

C/1951 C1

 

Pajdušáková

1951 IV

1951f

P/1951 H1

41P

Tuttle – Giacobini – Kresák

1952 V

1952c

C/1952 H1

 

Mrkos

1953 II

1952f

C/1952 W1

 

Mrkos

1953 III

1953a

C/1953 G1

 

Mrkos – Honda

1954 II

1953h

C/1953 X1

 

Pajdušáková

1954 XII

1954d

C/1954 M2

 

Kresák – Peltier

1954 VIII

1954f

C/1954 O1

 

Vozárová

1955 III

1955e

C/1955 L1

 

Mrkos

1955 VII

1955i

P/1955 U1

18P

Perrine – Mrkos

1956 II

1956b

C/1956 E1

 

Mrkos

1957 V

1957d

C/1957 P1

 

Mrkos

1959 IX

1959j

C/1959 X1

 

Mrkos

1970 III

1969b

C/1969 O1

 

Kohoutek

1973 VII

1973e

C/1973 D1

 

Kohoutek

1973 XII

1973f

C/1973 E1

 

Kohoutek

1975 III

1975c

P/1975 C1

75P

Kohoutek

1975 IV

1975b

P/1975 D1

76P

West – Kohoutek – Ikemura

1983 III

1983t

P/1983 J3

134P

Kowal – Vávrová

1984 X

1984n

P/1984 H1

143P

Kowal – Mrkos

1991 IV

1991k

P/1991 F1

124P

Mrkos

 

 

P/2000 U6

 

Tichý



POČET NÁVŠTĚV

331292 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv