STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Z ESO KE KOMETÁM

Jana Tichá - 1. 5. 2007 | přístupy: 5794 | vytisknout článek

Česká republika se na konci dubna 2007 definitivně stala třináctou členskou zemí Evropské jižní observatoře (ESO).

Několikaletý proces jednání o vstupu byl dovršen uložením schválených a podepsaných dokumentů (Parlament ČR, Senát ČR, prezident ČR, premiér ČR - to jen pro vaši představu) na francouzském ministerstvu zahraničních věcí v Paříži.

ESO je mezivládní evropská organizace pro astronomický výzkum, založená v roce 1962. Doposud má dvanáct členů - Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Holandsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO spravuje astronomické observatoře ve vynikajících pozorovacích podmínkách v Chile v horách v oblasti pouště Atacama (La Silla, Paranal, Chajnantor), její evropská centrála se nachází v Garchingu u Mnichova v Německu.

Přístroje na observatořích ESO patří k nějvýkonějším na světě - 4 x 8,2-m teleskopy Very Large Telescope (VLT), 3,5-m New Technology Telescope, budovaná soustava radioteleskopů ALMA - Atacama Large Millimeter Array, i projekt obřího dalekohledu OWL a E-ELT.

ESO má nyní kolem 570 zaměstnanců a ti produkují unikátní vědecké výsledky. Například za rok 2005 vzniklo na základě pozorování z dalekohledů ESO kolem 600 článků publikovaných v recenzovaných časopisech.

Ačkoliv jednotliví čeští astronomové spolupracovali s kolegy z ESO již dříve, teprve nyní se nám otevřela plnoprávná cesta do centra evropské astronomie. Jak řekl hlavní český vyjednavač prof. Jan Palouš, úspěšný vstup České republiky do ESO nelze chápat jako zakončení nějakého procesu, ale naopak jako začátek množství krásné práce.

Ačkoliv se ESO jeví být organizací věnující se zejména extragalaktické a stelární astronomii, vybrali jsme pro vás na komety.cz jako malou oslavu vstupu ČR do ESO galerii nejzajímavějších kometárních událostí posledního desetiletí sledovaných pomocí teleskopů ESO.


Srážka komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem v červenci 1994

 


Kometa Hyakutake, zde její hlava v nepravých barvách z 1,54-m Danish telescope na ESO (1996).

 


Rozpad jádra komety C/1999 S4 (LINEAR)

 


Jádro komety Wirtanen, původního cíle sondy Rosetta

 


Kometa Hale-Bopp dávno po době své největší pouhým okem viditelné slávy v roce 2001 ve vzdálenosti 2 miliardy kilometrů

 


Kometa Tempel 1 po zásahu impaktorem kosmické sondy Deep Impact

 


Jasná vlasatice C/2006 P1 (McNaught) nad Paranalem



POČET NÁVŠTĚV

635 758 návštěv od 1. března 2003


Klet.cz Planetky.cz WebArchiv