STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

ZA BRORSENEM DO ŽAMBERKA

Jana Tichá - 29. 5. 2005 | přístupy: 4640 | vytisknout článek

V České republice máme jen tři místa, kde byla objevena kometa. Podle abecedy jsou to Josefov, Kleť a Žamberk, v astronomické literatuře znám jako Senftenberg. To prvé už jsem navštívila. Druhé z nich znám až příliš. Zbýval mi jen Žamberk, ve druhé polovině 19.století působiště dánského astronoma Theodora Brorsena.

Žamberk, nazývaný vstupní branou do Orlických hor, je z Kleti neuvěřitelně daleko, například do Vídně dojedete z Kleti za poloviční dobu, a to prosím ne po dálnici :-) Proto nás do Žamberka vylákalo teprve vlídné pozvání na slavnostní setkání u příležitosti 110. výročí úmrtí T. Brorsena.

Theodor Brorsen přišel do Žamberka na soukromou hvězdárnu barona Johna Parishe, majitele žamberského panství a milovníka astronomie v roce 1847, dle Parishových deníků přesně 19.října 1847 po obědě. Narozen v Dánsku, studoval na univerzitě v Kielu a astronomem Schumacherem byl posléze povolán na hvězdárnu v Altoně u Hamburku. V Německu objevil i své první tři komety : dnes ztracenou 5D/1846 D2 (Brorsen), dlouhoperiodickou C/1846 J1 (Brorsen), obě z hvězdárny u Kielu v Německu a krátkoperiodickou 23P/1847 O1 (Brorsen-Metcalf), objevenou z observatoře Altona u Hamburku, jedinou z Brorsenových komet pozorovanou při dalších návratech až do 20. století, naposled v roce 1989.

V Žamberku se Brorsen jednak věnoval dál kometám, jednak studoval zodialkální světlo, sledoval první známé planetky, pozoroval mlhoviny. Většina z jeho astronomické práce byla publikována v časopise Astronomische Nachrichten. V Žamberku objevil další dvě komety - C/1851 P1 (Brorsen) a C/1851 U1 (Brorsen). Dle Kronkovy "Cometography" nalezl z Žamberka nezávisle též kometu C/1850 Q1 (Bond) a kometu označenou jako X/1854 F2, čili kometu ztracenou, jejíž pozorování už nikdo jiný nepotvrdil. Parishova žamberská hvězdárna se nacházela v parku Parishova zámku.

 


(foto Jana Tichá)

Brorsenova společná pozorování s Johnem Parishem v Žamberku zachycuje i unikátní panotypie snad z roku 1855, vystavená v Městském muzeu Žamberk.

 


(reprofoto Zdislav Šíma)

Po smrti J. Parishe v roce 1858 jeho dědic v podpoře astronomie nepokračoval, budova hvězdárny byla zbořena, přístroje rozprodány observatořím ve Vídni, Madridu a Tuebingen. Brorsen byl propuštěn. Skončila tím i jeho astronomická kariéra a dále se věnoval spíše botanice, geologii a mineralogii. Jeden ze stavebních kamenů hvězdárny byl v Žamberku zachován a zazděn ve dvoře bývalého poštovního úřadu.

 


(foto Zdislav Šíma)

Trvale dnes připomíná v Žamberku Theodora Brorsena pamětní deska na zdi zámku.

 


(foto Jana Tichá)

Opakovaně dílo a osud Th. Brorsena připomněly návštěvy, setkání a pátrání astronomů v Žamberku, naposled 30.dubna 2005 při příležitosti již zmíněného 110.výročí jeho úmrtí. Milé přijetí na radnici, přednáškové odpoledne v Divišově divadle, setkání s kolegyněmi a kolegy, výstavu, procházku městem, mobilní hvězdárnu v zámeckém parku a položení květin k pamětní desce bylo doplněno předáním certifikátu o pojmenování kleťské planety číslo 3979 Brorsenovým jménem velvyslanci Dánského království Jorgenu Rud Hansen Bojerovi, starostovi města Žamberku Mgr. Tomáši Kalousovi, a Davidu Parishovi jako představiteli rodiny Parishů ředitelkou Observatoře Kleť Janou Tichou.

 


(foto Zdislav Šíma)

Za podnětné informace děkuji zejména RNDr. Aleně Šolcové a PhDr. Milanu Skřivánkovi.



POČET NÁVŠTĚV

400036 návštěv od 1. března 2003


^M
^M Klet.cz^M Planetky.cz^M WebArchiv^M
^M ^M ^M ^M ^M ^M ^M ^M