
Pátá kometa v hlavním pásu planetek.
Miloš Tichý
Datum: 22.01.2010
Sluneční soustava již dávno není tím jednoznačně definovaným
systémem jak jsme si mysleli ještě nedávno. Je plná zajímavých
objektů na pomezí kategorií. V lednu 2010 byla objevena, celkově pátá,
kometa v hlavním pásu planetek - kometa P/2010 A2 (LINEAR).
Kometa byla objevena v rámci projektu LINEAR 6. ledna 2010
jako asteroidální objekt, čili jako planetka s neobvyklým pohybem.
Po zveřejnění na The NEO Confirmation Page oznámila řada
pozorovatelů, že jde o kometární objekt.
Následná astrometrická pozorování vedla ke zpřesnění
dráhových elementů a potvrdila, že jde o těleso vnitřní části
hlavního pásu planetek
(průchod přísluním 2009 Nov. 17.248 TT,
vzdálenost v přísluní 1,97 AU, excentricita 0,13,
sklon dráhy 5,09 stupňů, oběžná doba 3,43 let.)
David Jewitt (University of California at Los Angeles),
J. Annis a M. Soares-Santos (Fermilab) pozorovali tuto
kometu pomocí 3,5-m WIYN teleskopu na Observatoři Kitt Peak.
Vypadá jako malé bodové těleso-jádro se širokým prachovým ohonem.
Kometa je poměrně malá, kromě komet SOHO jde o jednu z nejmenších
pozorovaných komet, protože při předpokládaném albedu 0,1
je průměr jejího jádra pouhých 150-200 metrů.
Toto malé jádro je "připojeno" k ohonu světelným mostem.
S velkou poloosou dráhy menší než Jupiter
a Tisserandovým invariantem 3,6 (viz článek
Tisserandův invariant)
je kometa P/2010 A2 (LINEAR) pátou kometou hlavního pásu.
Ale ji i trošku jiná. Je to první kometa v hlavním pásu
v oblasti vnitřního pásu planetek. Dráha odpovídá tělesům
rodiny planetky Flora.

Kometa P/2010 A2 z teleskopu WIYN dne 11. ledna 2010 (foto J. Annis, M. Soares-Santos, D, Jewitt).
Jádro komety je označeno šipkami, je vidět i světelný most mezi jádrem a ohonem.
Poloha jádra mimo ohon nám vnukává myšlenku na jednorázový,
jinak řečeno srážkový, vznik komety. Jedním z možných scénářů
vzniku této komety je i srážka dvou nám doposud neznámých
planetek, s tím že mezeru mezi jádrem a ohonem má na svědomí
tlak záření. A jelikož není ohon doplňován dalším materiálem
z jádra komety je mezi jádrem a ohonem světelný most.
Ten je dle tohoto scenaria tvořen většími částicemi vzniklými
během srážky, na něž působí tlak záření méně než na menší částice.
Tuto teorii podporují i další pozorování. Například
Jim Scotti z LPL nenašel na snímcích požízených 1,8-m teleskopem
Spacewatch II Bobem McMilanem jádro komety, přesněji řečeno
kondenzace, v předpokládané poloze.

Snímek komety P/2010 A2 (LINEAR) pořízený 1,8-m teleskopem Spacewatch II na Kitt Peaku.
Snímek pořídil Bob McMillan a zpracoval Jim Scotti (Credit: Spacewatch/University of Arizona).
J. Licandro s kolegy pozoroval 14. ledna tuto kometu v dobrých
pozorovacích podmínkách (seeing 0,6") pomocí 2,5-m Nordic Optical
Telescope (+ ALFOSC). Snímky ukázaly přítomnost asteroidálního
objektu 2" východně od ohonu (a pohybujícího se stejně jako ohon),
který byl dlouhý 4 úhlové minuty a široký 5 úhlových vteřin,
což představuje v prostoru rozměr 177000 krát 3700 kilometrů).
Licandro zároveň dodává, že tato pozorování plně podporují
teorii o asteroidálním původu této komety, a že prachový ohon
(což je další důležitý fakt, pozn. autora) vznikl srážkou v hlavním pásu,
při které ohon vznikl. Asteroidální objekt byl nezávisle potvrzen
i pozorováním pořízeným 10,4-m Gran Telescopio Canarias
(+ OSIRIS + g, r, and i Sloan filters).
Zdá se tudíž, že se nám populace zvláštních komet v hlavním pásu planetek
utěšeně rozrůstá.
Zdroj: IAUC 9105, IAUC 9109, CBET 2134
Další informace v předchozím článku
KOMETY PŘEVLEČENÉ ZA ASTEROIDY.
|