Kometa Lovejoy si lízla Slunce a přežila

Miloš Tichý - 17. 12. 2011

V pátek 16. prosince 2011 se řada družic zaměřila na jediný objekt - kometu C/2011 W3 (Lovejoy). A stalo se, co do té doby bylo považováno prakticky za nemožné.

Kometa prolétla horkou atmosférou Slunce a nebyla zlikvidována, naopak, objevila se na druhé straně kotouče naší nejbližší hvězdy. Toto vzbudilo veliký zájem a úžas.

Předpoklad byl, že jádro komety C/2011 W3 (Lovejoy) není dostatečně veliké, aby tento těsný průlet kolem Slunce přežilo, zvláště když prolétalo sluneční korónou o teplotě několika milionů stupňů, a to téměř jednu hodinu. Ale skoro nemožné se stalo skutkem.

Toto blízké setkání komety se Sluncem sledovalo nejméně pět kosmických sond: NASA Solar Dynamics Observatory (SDO) spolu se dvěma sondami STEREO, evropský mikrosatelit Proba2, a sonda ESA/NASA Solar and Heliospheric Observatory (SOHO).

Asi nejúžasnější a zároveň nejdramatičtější pozorování pochází ze sondy SDO. Animace ukazuje, jak kometa mizí ve slunečním disku a za chvíli se šťastně objevuje na druhé straně Slunce, jak ukazuje následující animace. Na první animaci je vstup komety do sluneční koróny.

 

Na druhé animaci je výstup komety ze sluneční koróny.

Na záznamu ze SDO kometa řítící se přes sluneční korónu divoce vrtí ohonem pouhých 120 tisíc kilometrů nad povrchem Slunce. To by ukazovalo na skutečnost, že kometa byla bičována vlnami plazmy proudící skrze sluneční korónu. Dalším jevem, který by pozorovaný jev mohl způsobit, jsou magnetické smyčky vystupující z povrchu Slunce. Co pozorovaný jev opravdu způsobilo, není zatím známo. Vše je zatím úplně nové.

Snímky SDO nám poprvé ukazují průlet komety sluneční atmosférou, a její interakci s okolním prostředím. Je možné zkoumat i pohyb kometárního materiálu ve slunečním magnetickém poli.

Náhlé změny ve směru ukazují podobný jev, jako v roce 2007, když sluneční vítr "cvičil" s ohonem komety Encke (viz. článek Kometa o ohon přišla ).

Kometu objevil 2. prosince 2011 amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie. Krátce po objevu bylo spočteno, že jde o kometu z Kreutzovy rodiny komet. Předpokládá se, že jde o jednotlivá jádra obrovské komety z roku 1106. A to malá jádra, obvykle s průměrem kolem 10 metrů. Ve "vhodných" obdobích můžete na snímcích družice SOHO sledovat i několik komet tohoto typu během jediného týdne.

V době objevu to vypadalo, že kometa C/2011 W3 (Lovejoy) je o něco větší, a to asi desetkrát. Původní předpoklad byl, že má průměr cca 100-200 metrů. Ale ve světle proběhnuvších událostí bude asi potřeba tento rozměr přehodnotit. Vypadá to, že kometární jádro muselo mít v průměru alespoň 500 metrů, jinak by nemohlo přežít tak těsný průlet nad slunečním povrchem.

 


Animace z koronografu družice SOHO ukazuje kometu Lovejoy při těsném průletu kolem Slunce.
Vodorovné čáry přes jádro komety jsou jevy způsobené přesycením detektoru.

Zmíněný průměr jádra 500 metrů je míněn před přiblížením ke Slunci, po těsném průletu bude rozměr jádra mnohem menší. Jak velké, to nám možná pomohou zjistit další data z družic SOHO a STEREO. Kometa je zatím pořád dostatečně jasná, aby mohla být ještě několik dní přístroji na zmíněných sondách sledována. Není též vyloučen scénář, že po průletu kolem Slunce se začne jádro komety rozpadat. Nezbývá nám nic jiného, než se nechat překvapit. Zkrátka pořád platí, že komety jsou fascinující tělesa.

Zdroj: NASA

Článek byl vytištěn z: www.komety.cz
Adresa článku: www.komety.cz/clanek/kometa-lovejoy-si-lizla-slunce-a-prezila