R.I.P. C/2012 S1 (ISON)

Miloš Tichý - 2. 12. 2013

Přesně, jak jsme předpokládali a spočetli si, kometa C/2012 S1 (ISON) nebude žádný zázrak a už vůbec ne kometa století.

Už fyzikálně-chemické analýzy komety před průchodem přísluním ukazovaly na skutečnost, že aktivita kometárního jádra není nijak enormní, a nelze očekávat žádnou kometu století, jak například upozorňoval kolega Zdeněk Sekanina i autor tohoto článku (stačilo pečlivě číst cirkuláře a informace o produkci plynů z jádra této vlasatice). Bohužel, někteří méně znalí a dalo by se říci i méně zodpovědní astronomové i přes dostupná pozorování pořád vedli svou o kometě století...

Pokud jde o jasnosti komet, tak ty se opravdu neodhadují, ale počítají z dostupných informací o jasnosti a geocentrické a heliocentrické vzdálenosti. Můžeme použít výpočet podobný pro výpočet magnitud planetek, kde celková jasnost e spočte následovně

m1 = 10.5 + 5 log d + 7.5 log r (d - geocentrická vzdálenost, r - heliocentrická vzdálenost, 10.5 - absolutní magnituda tělesa)

Pro přesnější výpočet je potřeba si spočítat z dostupných dat vlastní absolutní magnutudu H1 a exponent K1, výsledná rovnice pro výpočet magnitudy pak dostane podobný tvar. Obvykle se používá jedna rovnice pro jasnost jádra a druhá pro celkovou jasnost kometárního tělesa.

M2 = H2 + 5 log d + K2 log r (jádro)
M1 = H1 + 5 log d + K1 log r (celková jasnost)

Z této rovnice dostanete relevantnější data, Bývá i zvykem, že se koeficienty počítají na dobu před průchodem přísluním a po průchodu přísluním, u "slušných" komet a u komet s větší vzdáleností perihélia od Slunce to potřeba není.

Ale od rovnic zpět ke kometě C/2012 S1 (ISON).

Nakonec kometární jádro této komety nejspíše nepřežilo v pořádku těsný průlet kolem Slunce a dezintegrovalo se na prachový oblak. Tento oblak se bude postupně rozpadat až z něj zbude prášek (o tomto jevu si i můžete přečíst například v článku V. Vanýsek, M. Tichý et al, Photometry studies of comets at the Klet Observatory, Contrib. Astr. Obs. Skal. Pleso 30, 2000).

O této bývalé kometě se v budoucnosti můžeme dozvědět pouze v případě, že z ní vzniknuvší oblak prachových částic se dostane poblíž dráhy zemské a my jej budeme moci pozorovat jako nový meteorický roj.

O tom, že kometa asi nepřežije svůj průlet kolem Slunce svědčí i tato dvojice obrázků, kdy sice je vidět slábnutí jádra komety ale zároveň i zeštíhlování jejího ohonu.

Pomalu se rozpadající zbytek komety máme na posledním obrázku ("vlašťovka" nad středem obrázku).

R.I.P. C/2012 S1 (ISON)