TEMPEL, TUTTLE A TAKÉ LEONIDY

Jana Tichá - 1. 11. 2009

Jedním z pozoruhodných astronomických úkazů, připadajících každoročně na měsíc listopad je meteorický roj Leonid. Listopad, obvykle se vyznačující mlhami a lezavým chladnem, není zrovna nejlepším měsícem na pozorování čehokoliv, ovšem Leonidy přinesly v historii několik fascinujícíh meteorických dešťů a tak si pozornost určitě zaslouží.

Nadto, jejich maximum připadá na významné datum 17.listopadu (či těsně poblíž). V dobách, kdy byl listopad měsícem československo-sovětského přátelství a dobou oslav velké říjnové socialistické revoluce, připomínalo jejich jméno mnoha lidem neprávem sovětského vůdce Leonida Brežněva. Leč šlo o omyl. Název leonidy pochází z latinského názvu souhvězdí Lva (Leo), odkud meteory tohoto roje zdánlivě vyletují a kde se nachází takzvaný radiant roje Leonid.

Ve skutečnosti je mateřské těleso meteorického roje Leonid periodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Oblak drobných částic, pocházející z jádra komety (tzv. meteoroidy), se pohybuje v její dráze a periodicky se střetává se Zemí. Leonidy se výjimečně projevují meteorickými dešti, při nichž jsou vidět stovky i tisíce meteorů za hodinu. Takové Leonidy byly zaznamenány v letech 1833, 1866 a 1966.

 


historické rytiny ukazují leonidy 1833

Bohatší meteorické deště byly zaznamenány v letech 1998 až 2002.

 


leonidy 17. listopadu 1998 v Monteromano, Itálie (autor Lorenzo Lovato)

A letos? Někteří odborníci předpovídají spršku až 500 meteorů za hodinu, kolem 21:40 UT. I tak lze doufat v dobré počasí a v noci z 17./18.listopadu 2009 zkusit vylézt z pelíšků. Kdyby nic jiného nebude rušit pohled na oblohu Měsíc pár dní po novu.

Kometa nese jména svých dvou nezávislých objevitelů E.W.L.Tempela a H.P.Tuttlea.

Ernst Wilhelm Liebrecht Tempel ji nalezl vizuálně 16-cm reflektorem z francouzské Marseille 19. prosince 1865 a Horace Parnell Tuttle ji objevil taktéž vizuálně, nevěda o Templelových pozorováních, 10-cm refraktorem z Cambridge ve státě Massachusetts, USA 5. ledna 1866. Oba objevitelé se zapsali do kometární histoie i dalšími zajímavými objevy. Mimo jiné se periodická kometa 9P/Tempel 1 stala cílem mise Deep Impact (viz. Kometa Tempel - cíl Deep Impactu ) a H. P. Tuttle je spoluobjevitelem i další mateřské komety meteorického roje 109P/Swift-Tuttle (viz. SWIFT A TUTTLE aneb Perseidy nepocházejí z Persea ).

 


Ernest Tempel a Horace Tuttle

Kometu 55P/Tempel-Tuttle kromě jiných pozorovatelů z Evropy sledoval také rakouský astronom Theodor von Oppolzer a to z Josefova v prosinci 1865 a únoru 1866. Oppolzer také počítal její dráhu. Poté italský astronom G. V. Schiaparelli upozornil na její výraznou podobnost s dráhou meteorického roje Leonid (obojí v roce 1867 v Astronomische Nachrichten).

Mimochodem, Theodor von Oppolzer (1841-1886) byl "typický" rakousko-uherský občan. Narodil se v Praze, kde jeho otec Johann, rytíř von Oppolzer působil jako význačný lékař a profesor medicíny. A tento Johann von Oppolzer se narodil na hradě v Gratzen, čili v jihočeských Nových Hradech, kde jeho otec Thomas, tedy astronomův dědeček, působil jako buquoyský panský účetní.

Roku 1866 bylo pořízeno též spektrum této komety, které ukázalo, že září odraženým slunečním světlem (což nás dnes nepřekvapuje).

Poté nebyla kometa pozorována při předpokládaných návratech 1899 a 1932. Byla znovunalezena až v roce 1965. Jednalo se o první předpovězený návrat, ve kterém byla kometa nalezena nikoliv náhodně, ale podle předem vypočtené efemeridy. Nalezl ji J. Schubart na fotografické desce pořízené M. J. Besterem na Boyden Observatory v Bloemfonteinu v Jižní Africe.

Kometa obíhá kolem Slunce po velmi protáhlé eliptické dráze s oběžnou dobou 33,2 roku.

 

Orbit Viewer
dráha komety 55P/Tempel-Tuttle

V historických záznamech byly nalezeny údaje svědčící o tom, že vůbec poprvé byla tato kometa zaznamenána v Číně, Koreji a Japonsku již v roce 1366. Tehdy byla tak jasná, že byla pozorována pouhým okem. Její jasnost v roce 1366 byla výsledkem těsného průletu kolem Země ve vzdálenosti 0,0229 AU což se rovná 3,4 milionům kilometrů a představuje druhé nejbližší známé přiblížení komety k Zemi. Viditelná okem byla pouze několik dnů po tomto těsném přiblížení na konci října 1366 a její jasnost se odhaduje na 3.mag.

Poté jí pouhým okem zaznamenal G.Kirch v Berlíně v říjnu 1699. Viděl ji však jen jednou a ani on ani nikdo jiný jeho pozorování nepotvrdil.

Identifikaci komety Tempel-Tuttle s pozorováními z roku 1366 poprvé navrhl J. R. Hind (1886). Jeho výpočty posléze ověřil a potvrdil J. Schubart (1968) a definitivně po dalším návratu této komety D. Yeomans (1998).

Zatím naposledy prošla kometa 55P/Tempel-Tuttle přísluním 28. února 1998. Astronomové ji pozorovali již od 4. března 1997, kdy ji Karen J. Meech(ová), Olivier R. Hainaut a J. Bauer nalezli na snímcích pořízených největším pozemským dalekohledem - 10-ti metrovým teleskopem Keck II na Mauna Kea na Havajských ostrovech. Protože byla ještě daleko od Slunce, jeví se na snímku jako "tečka" 22,5 mag. Tato pozorování potvrdili s 2,2-m teleskopem na ESO. Pozorování komety ve velké vzdálenosti od Slunce umožnila odhadnout rozměr jejího jádra. Jedná se o nepravidelný elipsoid, odhadnutý přibližný poloměr jádra je 1,8+/- 0,2 kilometry.

 


kometa 55P/Tempel-Tuttle ze 4. března 1997 (K. Meech a kol.)

Na Kleti jsme kometu 55P/Tempel-Tuttle pozorovali již od 1.ledna 1998. Přesná měření polohy komety byla publikována v Minor Planet Circulars a byla použita ke zpřesnění dráhy komety. Snímek komety 55P/Tempel-Tuttle byl pořízen v noci 1. února 1998 expozicí 60 sekund 0.57-m f/5.2 zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť CCD kamerou SBIG ST-8. Zobrazené pole má velikost 16 x 10 úhlových minut. Sever je na snímku nahoře a západ vpravo. Pozorovatelé J. Tichá a M. Tichý

 


kometa 55P/Tempel-Tuttle z Kletě

A na závěr série z Pic du Midi od F. Colase.

 

 

Článek byl vytištěn z: www.komety.cz
Adresa článku: www.komety.cz/clanek/tempel-tuttle-a-take-leonidy