KOHOUTKOVY KOMETY

Jana Tichá - 27. 11. 2004

Z několika stran dorazila tisková zpráva, že Luboš Kohoutek je jedním z oceněných, kteří v roce 2004 obdrželi cenu "Česká hlava", to jest ocenění které má "popularizovat vědu a techniku a podporovat vědeckou a technickou inteligenci". Nevím, jak galavečer za účasti stálic populární hudby na ČT v sobotu večer přispěje české vědě, ale to nic nemění na tom, že Luboš Kohoutek patří k našim nejvýznamnějším astronomům, bohužel astronomům té generace, která své nejpřínosnější práce vytvořila na té svobodnější straně železné opony. Namísto gratulací náš server přidává několik snímků Kohoutkových komet.

 

Kometa Kohoutek 1973f.
Foto: A. Sandage (Mt. Palomar, 1,2-m Oschin Schmidt teleskop)

Luboš Kohoutek (* 1935) se věnoval výzkumu planetárních mlhovin nejprve v Astronomickém ústavu ČSAV, kde spolu s Lubošem Perkem publikoval v roce 1967 první Katalog planetárních mlhovin. Po sovětské invazi zůstal na observatoři v Hamburgu, s níž již dříve ve svém oboru spolupracoval a kde byla tehdy instalována největší Schmidtova komora v Evropě, potřebná pro pořizování přehlídkových snímků planetárních mlhovin.

 

Kometa Kohoutek 1973f.
Foto: Archiv Observatoře Kleť (0,4-m Maksutov)

Při své hlavní činnosti - objevování a systematické klasifikaci planetárních mlhovin, určování jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů objevil na širokoúhlých fotografických snímcích díky své pečlivosti a vytrvalosti 76 planetek a 5 komet. Nejznámější z nich je kometa C/1973 E1 (Kohoutek). Byla to kometa velmi detailně zkoumaná, zároveň první kometa pozorovaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab a skvělý příspěvek k české kometární astronomii (viz. ZDE ).

V pozdějších letech byla velká Schmidtova komora z Hamburgu přestěhována do příhodnějších pozorovacích podmínek a též L. Kohoutek se za pozorováním "stěhoval" do Španělska na Calar Alto a na ESO na La Silla v Chile. Tato pozorování se stala základem druhé rozšířené vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1500 objektech, monumentální dvousvazkové dílo vydané observatoří v Hamburku roku 2001.

 

Kometa West-Kohoutek-Ikemura 1993o dne 14. února 1994
Foto: Miloš Tichý (0,57-m reflektor + CCD SBIG ST-6)

Kohoutkovo jméno nese planetka (1850) Kohoutek objevená K. Reinmuthem v Heidelbergu.

Autorka článku se poprvé potkala s Lubošem Kohoutkem, stejně jako s jinými zahraničními či přímo zámořskými českými astronomy začátkem devadesátých let, kdy mohli veřejně vystupovat v Čechách, či my jsme mohli jednoduše do zahraničí. Na brněnské hvězdárně jsem se ocitla na jakémsi astronomickém setkání, na jehož závěru se objevil v kuloárech i "věrný Moravan" Kohoutek. Na rozdíl od mnoha českých kolegů mi bylo trapné se najednou vnucovat, ale někdo jen prohodil, že jsou tu i lidé z Kleti, a Luboš Kohoutek se začal velmi zajímat co a jak nově děláme. Tehdy jsme měli už v provozu první CCD a hezky jsme si popovídali o rozpadlé kometě Shoemaker-Levy 9.
Podruhé jsme se potkali na kongresu Mezinárodní astronomické unie v anglickém Manchesteru. Prvně jsme s Kohoutkem zdrbli Briana Marsdena, pak s dostavivším se Marsdenem komety a pak Kohoutek odešel za svými planetárními mlhovinami jako svým nejvlastnějším zájmem.
A třetí setkání s L. Kohoutkem je přímo vesmírné - planetku (3337) pojmenovanou mezinárodním komplotem po mém kolegovi spoluobjeviteli atd. M. Tichém "Miloš" objevil právě Luboš Kohoutek.

 

Kohoutkovy komety

Římské značení	Původní značení	Nové značení	Číslo periodické komety	Jméno komety
1970 III	1969b	C/1969 O1		Kohoutek
1973 VII	1973e	C/1973 D1		Kohoutek
1973 XII	1973f	C/1973 E1		Kohoutek
1975 III	1975c	P/1975 C1	75P	Kohoutek
1975 IV	1975b	P/1975 D1	76P	West – Kohoutek – Ikemura