První periodická kometa SOHO

Miloš Tichý - 29. 9. 2007

Pomocí družice SOHO již bylo objeveno více než 1350 komet, čímž je tato sonda nejúspěšnějším lovcem komet všech dob. Poprvé ale byla objevena kometa SOHO, která je označena jako periodická.

U části komet SOHO jsou vážné předpoklady, že mohou být kometami periodickými, tj. kometami, které za svého života v periodě kratší než je 200 let oběhnou kolem Slunce alespoň dvakrát. Doposud se to ale u žádné nepodařilo hodnověrně ověřit. Teď ale nastala změna.

Jde o kometu, která má krátkou dobu oběhu kolem Slunce. A to dokonce tak krátkou, že je druhou nejkratší ze všech dosud známých komet - 4 roky (trumfne ji jen kometa Encke s oběžnou dobou pouhých 3,3 roku). Poprvé byla tato kometa SOHO pozorována v září 1999, poté v září 2003 a naposledy opět v září roku 2007.

Ale pěkně popořádku. Kometu objevili ve třech různých letech na snímcích z koronografů družice SOHO tři různí lidé, a to hned i ze tří kontinentů ;-) Dne 5. září 1999 Australan Terry Lovejoy, 5. září 2003 Litevec Kazimieras Černis, a nakonec 10. září 2007 objevitel z Asie - Číňan Bo Zhou.

Mezitím v roce 2005 Sebastian Hoenig z Bonnu přišel na to, že komety SOHO ze září 1999 resp. 2003 mají podezřele podobné dráhové elementy, a tudíž že by se mohlo jednat o jeden a tentýž objekt, čili o periodickou kometu. Pro ověření této své teorie spočítal dráhové elementy telěsa z pozorování z obou návratů ke Slunci a spočetl další průchod přísluním na 11 .září 2007.


dráhové elementy komety P/SOHO (autor: S. Hoenig)

Teorie byla ověřena i prakticky. Kometa, teď již jako P/2007 R5 (SOHO), byla na koronografu C2 objevena 10 .září 2007.

O den později, 11. září 2007 se kometa P/1999 R1 (SOHO) stala kometou s třetím nejbližším přísluním v pozorovacé historii.

Otázkou ale zůstává, zda jde opravdu o kometu. Na snímcích totiž nebyly patrny náznaky ohonu ani komy, a to jak plazmové tak prachové, čili tradičních ukazatelů kometární aktivity nějakého tělesa.


návrat komety v r. 2007 (autor: S. Hoenig)

Část vědecké komunity si tudíž myslí, že ve skutečnosti nejde o kometu (čili kus "kosmického ledu") ale o planetku (neboli kus "kosmického balvanu").

I na "solidnějších" místech sluneční soustavy však už dnes známe nejrůznější hybridy nazývané občas ACO (asteroid on cometary orbit), čili planetka na kometární dráze (viz například těleso 2004 RT109). Jsou ale i známé komety na typicky planetkových drahách.

Ale pokud jde o dráhu tělesa, má pochopitelně o hodně blíže ke dráze komety než planetky. Na své pouti sluneční soustavou se ke Slunci přibližuje dvacetkrát blíže než naše Země, na cca. 8 milionů kilometrů. Též jasnost a zjasňování a posléze zeslábnutí tělesa svědčí spíše pro kometu než pro planetku.

Těleso je pro družici SOHO pozorovatelné pouze při těsném průletu kolem Slunce, pak rychle slábne a je mimo dosah jejich přístrojů. Předpokládá se totiž, že jádro má rozměr jen nějakých 100 - 200 metrů, proto je ze Země toto těleso prakticky nepozorovatelné.

Uvidíme, jak se bude toto těleso chovat a zda jej opět spatříme u Slunce při jeho dalším přiblížení v září 2011.

Závěrem menší shrnutí.

Kometa P/1999 R1 = P/2003 R5 = P/2007 R5 (SOHO) je:

Zdroj: NASA/ESA/SOHO, IAUC No. 8871 a No. 8872, Sebastian F. Hoenig (www.sungrazer.org)

Článek byl vytištěn z: www.komety.cz
Adresa článku: www.komety.cz/clanek/prvni-periodicka-kometa-soho