V kometě 67P objeven molekulární dusík

Miloš Tichý - 26. 3. 2015

Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko evropskou sondou Rosetta zdárně pokračuje. Mezi další unikátní výsledky patří i objev molekulárního dusíku v této kometě.

Jádro vlasatice 67P zkoumá sonda Rosetta od konce srpna 2014 pomocí jedenácti přístrojů na palubě. Doposud jsme na kometách pokud jde o dusík zaznamenali například kyanidech či čpavek, nikdy až doposud přímo molekulární dusík.

první detekce molekulárního dusíku na kometě (Zdroj: ESA/ATG/Rosetta/NavCam)

Detekce molekulárního dusíku v jádře komety je důležitá a i zajímavá tím, že dle dnes přijímaných teorií byl právě molekulární dusík nejrozšířenější formou dusíku při formování sluneční soustavy. Obzvláště v chladnějších částech sluneční soustavy jde o hlavní zdroj dusíku, který byl následně implementován jak do těles tak do jejich atmosfér. Dominuje například v atmosféře Saturnova měsíce Titan či na měsíci Neptuna Tritonu, a tvoří povrchové ledy na Plutu.

Nové výsledky ohledně molekulárního dusíku jsou založena na celkem 138 měřeních z Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis instrument (ROSINA) uskutečněných od 17. do 23. října 2014, kdy byla sonda Rosetta vzdálena pouhých 10 kilometrů od centra komety.

kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko dne 14. března 2015 (snímek NavCam)

Transformace nebo zachytávání molekul dusíku do ledů v protosolární mlhovině je podobné jako cesta oxidu uhelnatého, a bude následně třeba tato nová zjištění implementovat do teorií vzniku kometárních jader, a to včetně poměrů množství těchto dvou molekul, a i přímo dusíku a uhlíku, a korigovat tak hodnoty zjištěné v Jupiterově atmosféře či ve slunečním větru. Hodnota zjištěná u komety 67P je totiž 25krát menší než jsme doposud předpokládali. Jednou z prvních teorií pro takovéto hodnoty je formování ledů v protosolární mlhovině za velmi nízkých teplot.

Jeden ze scénářů, operující s teplotami mezi -250 až -220 stupňů Celsia počítá s relativně neefektivním zachytáváním molekul dusíku v amorfním vodním ledu nebo špinavém vodním ledu (klatrátu), které rovnou jako výsledek dávají na kometě naměřené hodnoty.

Uvidíme, čím dalším nás tato vlasatice překvapí.....

Zdroj: ESA/Rosetta/ATG/NavCam