Změny přímo před očima

Miloš Tichý - 15. 12. 2015

Sonda Rosetta je pořád u jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Díky jejímu sledování a monitorování tohoto objektu můžeme pozorovat změny na povrchu jádra skoro v přímém přenosu.

Sonda Rosetta je souputníkem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko od srpna 2014. Za tu dobu byla svědkem razantního zvýšení aktivity jádra (vlivem zahřívání od Slunce na cestě k přísluní). Obecně jsme mohli sledovat zvýšení úniku plynů a prachu z jádra, doplňované výtrysky a výbuchy na jádře, obzvláště poblíž přísluní, k němž byla kometa 13. srpna 2015.

Ale již v červnu 2015, necelé dva měsíce před průchodem přísluní, byly již patrné změny na povrchu jádra. Významné změny byly pozorovány v oblasti nazvané Imhotep, která obsahovala hladké terény pokryté jemnozrnným materiálem a i velkými balvany, nacházejících se na velkém laloku komety.


sekvence snímků ukazuje postupné změny v regionu Imhotep
od 24. května do 11 . července 2015

Daná oblast byla monitorována od srpna 2014, a až do května 2015 zde nebyly žádné podstatné změny pozorovány, a do až do rozměru desítek centimetrů. Poté se však oblast začala dramaticky měnit a to po poměrně dlouhou dobu, jak ukazuje série snímků výše.

První změny byly již patrné na snímku z 3. června (viz níže), kdy se zde ukázal nový útvar, který se začal postupně zvětšovat. Do 2. července se zvětšil z průměru přibližně 140 metrů na rozměr 220 metrů. Postupně se objevila další oblast, a tyto dvě oblasti se na posledním snímku z 11. července dokonce spojily.


sekvence snímků ukazuje postupné změny v regionu Imhotep
od 24. května do 11 . července 2015 s vyznačením morfologických změn

Změny na povrchu jsou velkolepé a probíhají velice rychle, rychlost rozšiřování útvarů je až v desítkách centimetrů za hodinu. To se nečekalo a je třeba najít odpovídající vysvětlení tohoto jevu. I to ukazuje na složitost fyzikálních procesů probíhajících v jádru komety. Není tak vyloučeno, že vrchní vrstva materiálu na jádře je velice slabá, což umožňuje rychlou erozi. Není též vyloučeno že za část jevů může krystalizace amorfního ledu nebo destabilizaci či narušení tzv. "klaltrátů", neboli molekulárních mřížek obsahujících i jiné molekuly.


barevné snímky regionu Imhotep 18. června, 2. července a 11. července
zleva v oranžové, modré a oranžové (resp. červené pro 11.), a kompozitní obrázek
žluté šipky ukazují na některé z útvarů

Eroze na jádře může být doprovázena zvýšeným odlivem plynů, včetně vody a oxidu uhličitého a uhelnatého. Zvýšená produkce prachu ale doposud evidována nebyla. I když je velice pravděpodobné, že malé prachové částice o velikosti mikronů byly plyny též odtrženy od komety. Je možné též, že odrazivost větších, milimetrových, částic je velice malá a nemusely být tak opticky detekovány. Kromě toho mohou vlivem gravitace větší prachová zrna klesat zpět na povrch jádra komety.


prachová aktivita regionu Imhotep 23. května 2015 (vlevo) a 23. června 2015 (vpravo)
s vyznačením stejných oblastí

Ačkoliv velká aktivita oblasti Imhotep byla překvapením, na druhou stranu je potřeba konstatovat, že daná oblast dostávala dostatek energie od Slunce, která jednoznačně měla vliv na dění v této oblasti. Uvidíme jakých dalších překvapení se ještě dočkáme.

Zdroj: ESA/Rosetta/MPS pro OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Článek byl vytištěn z: www.komety.cz
Adresa článku: www.komety.cz/clanek/zmeny-primo-pred-ocima