Jana Tichá, Miloš Tichý - 30. 12. 2004 | přístupy: 37129 | vytisknout článek
Kometu nalezl Don. E. Machholz 27.srpna 2004 nad ránem z kalifornského Calfaxu (USA). V jeho 0,15-m f/8 zrcadlovém dalekohledu s 30x zvětšením a zorným polem 1,8 stupně se jevila jako mlhavý „fuzzy“ slabý malý obláček 11.magnitudy pohybující se (jiho)východním směrem souhvězdím Eridanus směrem do Zajíce. Objev potvrdili dva australští astronomové z observatoře na Siding Spring Gordon J. Garradd na snímcích z 0,5-m Uppsala Schmidt teleskopu a Rob H. McNaught na snímcích z 1-m dalekohledu. Na těchto CCD snímcích byl detekován i krátký a slabý ohon komety (několik úhlových minut) směřující západním směrem.
Dráhu komety spočítal známý expert na dynamiku sluneční soustavy Brian Marsden. Nejnovější verze z pozorování od objevu do 22.října potvrzuje, že jde o kometu s parabolickou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky 39 stupňů. Nejblíže k Zemi se přiblíží v noci z 5. na 6.ledna 2005, kdy projde 51 milionů kilometrů od nás. Kometa se od objevu přesouvá směrem k jihu, na začátku prosince se obrací se na sever a vrací do Eridanu. Na začátku ledna 2005 se ocitne poblíž otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka (nejblíže 7.ledna 2005). Současná předpověď udává pro období největší jasnosti kolem 10.ledna 2005 magnitudu 4,1 (tj. bude slabší než galaxie v Andromedě či než byla kometa C/2001 Q4 (NEAT) v květnu 2004). Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla kometa Machholz být dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry, jen pozor na fázi Měsíce, úplněk bude 26.prosince 2004. Na skutečně tmavé obloze mimo města bude kolem zmíněného 10.ledna možné kometu vyhledat i pouhým okem jako velmi slabou malou mlhavou „hvězdíčkou“. Čtvrtá magnituda je méně, než jaké největší jasnosti dosáhla na jaře 2004 známá kometa C/2001 Q4 (NEAT). Rozhodně tedy nečekejte třpytící se vlasatici s ohonem přes půl oblohy. Podle současných poznatků nebude Machholz nebeským divadlem jakým byla kometa Hale-Bopp. Jasnými kometami vesmír či pánbůh šetří. A těžko jejich jasnost předpovídat. Zejména u nových komet. Přísluním kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 1,2 astronomické jednotky od Slunce, tj. cca 180 milionů kilometrů.
Nově objevená kometa C/2004 Q2 (Machholz) je desátým objevem Donalda Edwarda Machholze. Svůj lov na komety začal 1.ledna 1975 a jak uvedl v jedné internetové diskusi, od té doby tedy během téměř třiceti let, věnoval hledání alespoň nějakou dobu každý měsíc. Dosud tak už strávil více než 7.000 hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první kometu nalezl Machholz v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994, kdy nalezl tři komety během čtyř měsíců. K nejznámějším z patří kometa 141P/ Machholz 2, jejíž jádro se v roce 1994 rozpadlo na několik částí a kometa Nakamura-Nishimura-Machholz též z roku 1994. V roce 1995 našel nezávisle dlouho nepozorovanou periodickou kometu de Vico. Jen dva z jeho objevů jsou komety periodické.
Snímek komety 141P/Machholz 2 (jednoho z předchozích Machholzových
objevů) byl pořízen 8. září 1994 0,57-m zrcadlovým dalekohledem
Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-6 přes R filtr.
Foto Miloš Tichý,
(c) 1994, Observatoř Kleť, České Budějovice
A jak se amatérsky vizuálně komety hledají? Machholz v posledních letech hledá cca. 100 hodin za rok. Pracuje jako výzkumný a vývojový technik ve společnosti zabývající se lasery a optikou a také jako odhadce nemovitostí. V dané noci postupně přejížděl vybranou část oblohy, míjel známé galaxie a mlhoviny, některé si ověřoval v atlase. Svou domácí hvězdárničku má jen pár desítek metrů od domu. Je vybavená několika dalekohledy a binokuláry. ten se kterým objevil nynější kometu má už od roku 1968, kdy jej dostal k Vánocům. Když nalezl mlhavý obláček na místě kde podle mapy nemělo nic být šel si podivnou věc spolu se svým psem jménem Shadow ověřit do podrobnějšího atlasu Uranometria 2000 a pořídil zákres tohoto hvězdného pole. Na počítači pak ověřil že v daném místě oblohy nemá být ani žádná z už známých komet. Pak šel vzbudit rodinu, ta však nejevila příliš snahy vylézat kvůli další tatínkově kometě z vyhřátých pelíšků. Anžto se mu jevilo, že mlhavý obláček se oproti sousedním hvězdám opravdu o něco posunul, napsal zprávu o možném novém objevu do Central Bureau for Astronomical Telegrams (CBAT) při Mezinárodní astronomické unii, sídlící na Harvard – Smithsonian Observatory v Cambridge v Massachusetts v USA. Také ověřil, že v dané oblasti oblohy nehledá žádný z velkých hledacích projektů. Někteří vizuální amatérští hledači komet právě kvůli „kombajnům“ velkých přehlídek ukončili své hledací aktivity. Jiní přešli na CCD techniku a snaží se velkým surveys, ač nepříliš úspěšně, konkurovat. I jejich případný objev však bude pouze a právě jen začátkem pro určení dráhy a následné zkoumání nově objevené komety.
Snímek komety 141P/Machholz 2 (jednoho z předchozích Machholzových
objevů) byl pořízen 8. září 1994 0,57-m zrcadlovým dalekohledem
Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-6 přes R filtr
a upraven do nepravých barev.
Foto Miloš Tichý,
(c) 1994, Observatoř Kleť, České Budějovice
Mapku poloh komety C/2004 Q2 (Machholz) ve verzi pro tisk naleznete ZDE.
Kometa byla spatřena pouhým okem na Kleti 12.prosince jako slabý mlhavý obláček (opravdu je potřeba temná obloha), v triedru je docela milá, ale bez ohonu - odhadovaná jasnost 5.4 mag. Pro ilustraci přikládám snímek, pořízený expozicí 25 sekund 12. prosince ve 22:12 UT Nikonem D70 na Observatoři Kleť (foto Miloš Tichý). Kometa je označena šipkou, vlevo nahoře je souhvězdí Orion. MT.
Kometa 15. prosince 2004 - Nikon D70+Nikkor 1.8/50, 20 sekund, Foto © Miloš Tichý, Observatoř Kleť
Kometa 30. prosince 2004 - Nikon D70+Nikkor 1.8/50, 30 sekund, Foto © Miloš Tichý, Observatoř Kleť
2 242 335 návštěv od 1. března 2003
