Miloš Tichý - 8. 9. 2003 | přístupy: | vytisknout článek
Sedmnáct let po svém průchodu přísluním byly na La Paranal v Chile pomocí VLT (ESO Very Large Telescope) pořízeny unikátní snímky tohoto famózního objektu na pouti naší sluneční soustavou. Žádná jiná kometa nebyla pozorována tak daleko od Slunce - ve vzdálenosti 4,2 miliardy kilometrů. Kometa byla v době pozorování asi miliardkrát slabší než hvězdy viditelné pouhým okem, tj. její jasnost dosahovala 28,2 mag..
Ve vzdálenosti 28,06 AU (astronomických jednotek, 1 AU = 149,6 milionů kilometrů)od Slunce se kometa stala opravdu "rekordmanem" ve vzdálenosti od Slunce, kdy byla nějaká kometa pozorována. Předchozí "rekordmankou" byla kometa C/1997 H1 (Shoemaker), pozorovaná v roce 1997 ve vzdálenosti 20 AU (v tomto případě byl použit dalekohled Keck-II).
Snímek komety 1P/Halley byl pořízen složením série snímků, pořízených simultálně třemi 8,2-metrovými dalekohledy VLT (ANTU, MELIPAL a YEPUN) během tří nocí. Jde vlastně o "vedlejší produkt" hledání malých těles v Kuiperově pásu. Pozorování s VLT dělala takové menší sčítání, či by se dalo říci inventuru počtu transneptunických těles, jak se obvykle tělesa Kuiperova pásu nazývají.
Celkově bylo během tří nocí pořízeno celkem 81 snímků s celkovou dobou expozice 9 hodin. Slabé jádro komety (ano, opravdu jádro, protože z pozorování vyplývá, že kometa nemá již ani plynou ani prachovou obálku, a s VLT tak bylo opravdu pozorováno jádro této komety) není na jednotlivých snímcích viditelné. Můžeme jej spatřit až na sečtených snímcích.
V odsluní, ve vzdálenosti 35 AU od Slunce, se bude kometa 1P/Halley nacházet v prosinci 2023 a bude "jen" 2,5 krát slabší než nyní, čili bude v dosahu pozorování velkými pozemskými dalekohledy. Toto znamená, že poprvé v historii lidstva je naše pozorovací technika na té úrovni,že můžeme sledovat Halleyovu kometu s celém jejím sedmdesátišesti letém oběhu kolem Slunce.
Zdroj: ESO PR
2 284 455 návštěv od 1. března 2003
