Pavel Suchan - 12. 8. 2006 | přístupy: 10028 | vytisknout článek
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2006 RNDr. Zdeňka Sekaninu, CSc. z Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř pro tryskový pohon) v Pasadeně, USA. Po předání ceny následuje přednáška. RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. přednese přednášku na téma „Výbuchy a řetězové štěpení komet“.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi (1867-1951). Prof. František Nušl byl v letech 1924 – 1938 ředitelem státní hvězdárny a v letech 1922 – 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. Česká astronomická společnost obnovila udělování Nušlovy ceny po padesátileté přestávce v r. 1999. Další informace o ceně Františka Nušla najdete na http://www.astro.cz/cas/ceny/nuslova/.
Zdeněk Sekanina se narodil 12. června 1936 v Mladé Boleslavi. Vystudoval v letech 1954-59 fyziku a astronomii na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a již v posledním roce studia publikoval pět vědeckých prací, z nichž většina se týkala výzkumu komet, kterému pak zasvětil celou svou profesionální dráhu. Protože z tzv. kádrových důvodů nemohl být po studiích přijat na vědecké pracoviště, nalezl azyl na tehdejší Lidové hvězdárně na Petříně, kde pracoval až do roku 1966 a během té doby publikoval dalších 25 vědeckých prací, což mu nakonec v době politického tání umožnilo odjet na krátkodobé stáže na Univerzitní hvězdárnu v Liege v Belgii a Hvězdárnu v Hamburku v SRN. V letech 1967-8 působil v Centru numerické matematiky MFF UK, kde měl přístup k prvním počítačům, jež byly pro jeho výzkumy kometárních drah velkým přínosem, takže během dvou let publikoval dalších 22 prací!
Sovětská invaze do Československa ho zastihla na další stáži v Liege, odkud odcestoval v r. 1969 na pozvání prof. F. L. Whippla do exilu na proslulou Harvardovu observatoř v USA, stal se pracovníkem Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridži a od r. 1970 do r. 1980 byl též zástupcem ředitele Centrální kanceláře IAU (Mezinárodní astronomické unie) pro astronomické telegramy. V r. 1980 přesídlil do Kalifornie, kde až dosud pracuje jako vedoucí vědecký pracovník v Laboratoři pro tryskový pohon v Pasadeně a věnuje se především výzkumu komet a drobných těles sluneční soustavy obecně.
Jeho nejvýznamnější práce se týkají např. povahy Tunguzského meteoritu, Halleyovy komety, rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 a v poslední době zejména komplexu komet, pozorovaných sluneční družicí SOHO v blízkosti Slunce. Řada těchto studií je přímo průkopnických a Dr. Zdeněk Sekanina v nich dovedně zkombinoval svou zručnost v numerické matematice i fyzikální cit pro hlavní efekty, které ovlivňují strukturu i vývoj kometárních jader, kom i chvostů. Je také členem týmu úspěšného projektu Stardust. Jenom za poslední rok 2005 uveřejnil dalších osm studií.
Dr. Sekanina dosud publikoval téměř neuvěřitelných 355 vědeckých prací, které do této chvíle byly citovány více než 2 900krát. Také jeho faktor H (počet publikací H, které byly citovány alespoň H-krát) je v astronomii zcela mimořádný, neboť dosahuje hodnoty 29. To ho řadí do první ligy světových odborníků v kometární astronomii. Není divu, že za svou práci získal významná ocenění od Smithsonian Astrophysical Observatory (1980) a od NASA (1985). Planetka č. 1913 byla nazvána jeho jménem (1976). V r. 1996 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR.
Dr. Sekanina je členem České astronomické společnosti od r. 1946 (tehdy ještě Československé astronomické společnosti)! V letech 1963-69 byl členem redakční rady Kosmických rozhledů a v r. 2001 byl zvolen čestným členem ČAS. Přes své dlouholeté působení v zámoří si po celou dobu uchovával kontakty s rodnou zemí a po převratu v roce 1989 často navštěvuje Českou republiku a koná zde odborné i veřejné přednášky.
S prací dr.Sekaniny se můžete samozřejmě setkat i na stránkách www.komety.cz. Stačí si otevřít například následující články:
Štěpení a rozpad kometárních jader
Příběh podivínského páru komet
S rozpadlými kometami se roztrhl pytel
Poznámky pod čarou - Miloš Tichý
2 242 365 návštěv od 1. března 2003