Miloš Tichý - 29. 9. 2007 | přístupy: 6581 | vytisknout článek
U části komet SOHO jsou vážné předpoklady, že mohou být kometami periodickými, tj. kometami, které za svého života v periodě kratší než je 200 let oběhnou kolem Slunce alespoň dvakrát. Doposud se to ale u žádné nepodařilo hodnověrně ověřit. Teď ale nastala změna.
Jde o kometu, která má krátkou dobu oběhu kolem Slunce. A to dokonce tak krátkou, že je druhou nejkratší ze všech dosud známých komet - 4 roky (trumfne ji jen kometa Encke s oběžnou dobou pouhých 3,3 roku). Poprvé byla tato kometa SOHO pozorována v září 1999, poté v září 2003 a naposledy opět v září roku 2007.
Ale pěkně popořádku. Kometu objevili ve třech různých letech na snímcích z koronografů družice SOHO tři různí lidé, a to hned i ze tří kontinentů ;-) Dne 5. září 1999 Australan Terry Lovejoy, 5. září 2003 Litevec Kazimieras Černis, a nakonec 10. září 2007 objevitel z Asie - Číňan Bo Zhou.
Mezitím v roce 2005 Sebastian Hoenig z Bonnu přišel na to, že komety SOHO ze září 1999 resp. 2003 mají podezřele podobné dráhové elementy, a tudíž že by se mohlo jednat o jeden a tentýž objekt, čili o periodickou kometu. Pro ověření této své teorie spočítal dráhové elementy telěsa z pozorování z obou návratů ke Slunci a spočetl další průchod přísluním na 11 .září 2007.
Teorie byla ověřena i prakticky. Kometa, teď již jako P/2007 R5 (SOHO), byla na koronografu C2 objevena 10 .září 2007.
O den později, 11. září 2007 se kometa P/1999 R1 (SOHO) stala kometou s třetím nejbližším přísluním v pozorovacé historii.
Otázkou ale zůstává, zda jde opravdu o kometu. Na snímcích totiž nebyly patrny náznaky ohonu ani komy, a to jak plazmové tak prachové, čili tradičních ukazatelů kometární aktivity nějakého tělesa.
Část vědecké komunity si tudíž myslí, že ve skutečnosti nejde o kometu (čili kus "kosmického ledu") ale o planetku (neboli kus "kosmického balvanu").
I na "solidnějších" místech sluneční soustavy však už dnes známe nejrůznější hybridy nazývané občas ACO (asteroid on cometary orbit), čili planetka na kometární dráze (viz například těleso 2004 RT109). Jsou ale i známé komety na typicky planetkových drahách.
Ale pokud jde o dráhu tělesa, má pochopitelně o hodně blíže ke dráze komety než planetky. Na své pouti sluneční soustavou se ke Slunci přibližuje dvacetkrát blíže než naše Země, na cca. 8 milionů kilometrů. Též jasnost a zjasňování a posléze zeslábnutí tělesa svědčí spíše pro kometu než pro planetku.
Těleso je pro družici SOHO pozorovatelné pouze při těsném průletu kolem Slunce, pak rychle slábne a je mimo dosah jejich přístrojů. Předpokládá se totiž, že jádro má rozměr jen nějakých 100 - 200 metrů, proto je ze Země toto těleso prakticky nepozorovatelné.
Uvidíme, jak se bude toto těleso chovat a zda jej opět spatříme u Slunce při jeho dalším přiblížení v září 2011.
Závěrem menší shrnutí.
Kometa P/1999 R1 = P/2003 R5 = P/2007 R5 (SOHO) je:
Zdroj: NASA/ESA/SOHO, IAUC No. 8871 a No. 8872, Sebastian F. Hoenig (www.sungrazer.org)
2 153 259 návštěv od 1. března 2003